Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:
Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!
Jihlavský filmový klub uvede rodinnou kroniku Fanny a Alexandr
Sdílet článek
Jedno z nejlepších Bergmanových děl Fanny a Alexandr uvede filmový klub v pondělí 12. listopadu v 19:30 hodin v kině Dukla v Jihlavě. Snímek je režisérovou vysněnou rodinnou kronikou. Očima desetiletého Alexandra sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexandrovu fantazii pohání kupředu kouzelné události, které během tohoto roku nastanou. Byť se nejedná vždy jen o hezké a milé věci - nalezneme zde i lidské chmury a hrůzy - ty se tu však zobrazují s nadhledem, uvolněností a laskavostí a přináší tak nádhernou oslavu lidského společenství a lásky.
Fanny a Alexandr Ekdahlovi patří k prosperující divadelní rodině žijící v Uppsale na počátku 20. století. Jejich otec Oskar v průběhu Vánoc onemocní a umírá a matka Emilie je naprosto zdrcena. Krátce nato se provdá za přísného a náročného biskupa Edvarda Vergeruse. Děti jsou však v novém neradostném domově velmi nešťastné. Obzvláště pak vynalézavý a tvrdohlavý Alexandr, který je se svým novým otčímem v neustálém sporu. A tak na scénu přichází židovský majitel starožitnictví a dlouholetý přítel rodiny Isak, který dětem pomůže v jejich riskantním plánu na záchranu a návrat do rodinného sídla Ekdahlů.
Rodinná freska Fanny a Alexandr je klíčovým dílem Ingmara Bergmana, završujícím jeho fascinující filmovou tvorbu. Legendární tvůrce po ní sice natočil ještě několik filmů, ty však byly určeny zejména pro televizní obrazovku. V rozsáhlém opusu, který vznikal jako pětihodinová verze pro TV a jako tříhodinová verze pro kina, sumarizuje Bergman témata a problémy předcházejících děl a zároveň přidává smířlivé a nostalgické ohlédnutí za dětstvím. Jakoby se v díle odrážela tvůrcova radost z návratu do rodné země, mimo niž několik let pobýval kvůli hrozbě trestu za daňové úniky. Podle něj má film dva „kmotry“: spisovatele E.T.A. Hoffmanna (od kterého pochází některé sugestivní obrazy, které Bergman rozvinul) a Charlese Dickense, autora knihy Biskupský dvůr. V obsáhlé kronice života měšťanské rodiny z počátku dvacátého století se Bergman místo rafinovaných podobenství a jinotajů oddává podmanivé hře barevně lahodných obrazů, přičemž neskrývá své okouzlení švédskými vánočními zvyky, ale také zachycuje prvky švédské národní povahy s jejím sklonem k mysticismu a k přízračným vidinám. To vše doplňuje fantazijními evokacemi ryze dětského vidění světa.
- red -
Sdílet článek na Facebooku