Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Sháníte
marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Kůrovcová kalamita pohledem lesníka
Sdílet článek
Tak, jak kůrovcová kalamita na Pelhřimovsku nabývá stále hrozivějších a doslova viditelnějších rozměrů, začíná se o tento problém stále více zajímat i veřejnost. A v dnešní uspěchané době se současně hledají i jednoduchá a snadná vysvětlení příčin tohoto stavu. Za vše prý mohou lesníci, chtěli rychle zbohatnout a tak sázeli všude smrk. Nejvíce rozšířené druhy kůrovců napadají v lesích skutečně především smrk a případně také borovici.
Ve smíšených lesích s vyšším podílem listnatých dřevin by i po likvidaci smrků kůrovcem zůstaly stát listnaté stromy a nevznikaly by rozsáhlé, zcela odlesněné plochy.
Jenom se zapomíná na ten fakt, že lesy v našich podmínkách se běžně nechávají dorůstat do věku 100-120 let. I kdyby současní lesníci sázeli posledních 30 let pouze samé listnaté dřeviny, nástup kůrovcové kalamity by to nijak neovlivnilo. Smrky dnes prvotně napadané kůrovci byly vysazeny ještě za Rakouska- Uherska či v období první republiky. A tehdejší lesníci zcela jistě netušili, že za oněch zhruba 100 let dojde k takovým výrazným klimatickým změnám. Tyto změny jsou buď způsobeny přírodním cyklem, jakých tato planeta již několik pamatuje. Anebo, zřejmě pravděpodobněji, jsme je zapříčinili my všichni jako lidská populace.
A podobně jako se hledá viník současných problémů, objevují se i zaručené recepty, jak tuto situaci řešit. Nejlepší prý bude ponechat to přírodě, ona si s tím sama poradí. A tak nějak samovolně, rychle a snadno zde vzniknou nové, krásné a druhově pestré lesy, které nám budou opět poskytovat všechny užitky.
Skutečnost je taková, že to bude dlouhodobý proces trvající několik desetiletí a bude k tomu zapotřebí mnoho práce, času a pochopitelně také peněz. Plochy po vytěžených smrčinách ponechané svému vývoji zarostou směsí náletových listnatých dřevin a křovin – břízy, osiky, jeřábu, bezu a dalších. A samozřejmě i tyto nárosty mohou v budoucnu plnit neprodukční funkce lesa - zadržovat vodu v krajině a jejím výparem ji pak ochlazovat, stabilizovat půdy na svazích, vázat oxid uhličitý a uvolňovat kyslík při fotosyntéze atd.
Ale jestliže jsme v minulosti pěstovali lesní porosty zaměřené především na maximální produkci dřeva, bylo by dnes chybou to zcela obrátit a tvrdit, že hospodářská funkce lesa je nevýznamná a můžeme ji zcela ignorovat. Kvalitní dřevo bude zapotřebí a bude žádané i za 50 či 100 let. A právě tak je chybou tvrdit, že současný stav lesa a jeho budoucnost je záležitostí pouze lesníků a vlastníků lesa a ostatní veřejnosti se netýká a může jí být lhostejný.
Přírodní prostředí, okolní krajina, les, čistý vzduch a voda jsou společné pro nás všechny a také je všichni užíváme.
Martin KODEŠ, Městská správa lesů Pelhřimov
Sdílet článek na Facebooku