Tuto skutečnost připomínal pouze pozdější zápis v místní kronice od Antonína Dohnala – posledního z lhoteckých mužů, který narukoval do této války: „Je to ale od naší vesnice nevděk, že těmto padlým mužům aspoň pamětní deska, na níž by jejich jména byla vyryta, nebyla věnována. Dnes si na ně nikdo nevzpomene“.

Členové místní TJ Sokol Lhota se rozhodli napravit tuto skutečnost a uctít tak památku těchto šesti vojáků, když nechali zhotovit pamětní desku s jejich jmény zasazenou do velikého kamene umístěného před budovou obce a zároveň sídla TJ Sokol. Shodou okolností původní dům, který na tomto místě stál, byl bydlištěm dvou bratrů, jejichž jména jsou vyryta na této desce. Pietním aktem, který se uskutečnil na konci července za velkého zájmu veřejnosti, tak byla završena snaha organizátorů o připomenutí této části historie obce a jejich obyvatel.

Jména vojáků, kteří se nevrátili z I. světové války:
Ludvík Marek, Lhota čp. 11, narozen 25. 8. 1896, padl ve věku 19 let,
Petr Marek, Lhota čp. 11, narozen 26. 6. 1894, zahynul ve věku 23 let,
František Rataj, Lhota čp. 3, narozen 1. 12. 1897, padl ve věku 18 let,
Petr Rataj, Lhota čp. 12, narozen 13. 2. 1894, padl ve věku 20 let,
Petr Řezka, Lhota čp. 1, narozen 3. 5. 1894, padl ve věku 20 let,
František Štefl, Lhota čp. 8, narozen 17. 7. 1884, padl ve věku 30 let.