Pozemek, na němž podle legendy 11. října 1424 v náručí Michala Koudele ze Žitenic husitský vojevůdce skonal, zakoupil v roce 1862 novinář a politik Julius Grégr od rolníka Víta Kárníka z čp. 31 a věnoval ho pražské jednotě Sokol.
O sedm let později, v roce 1869, podal přibyslavský rodák, pražský knihkupec a encyklopedista Jan Otto v Národních listech návrh na stavbu. Práce se ujal německobrodský stavitel Josef Šupich.
Mohyla byla odhalena z iniciativy Františka Ladislava Riegera 20. září 1874 u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí. Rieger (1818-1903), tchán Františka Palackého, na Přibyslavsko neměl daleko, vlastnil zámek a velkostatek v obci Maleč nedaleko Chotěboře.
Památník stojí na 67 kamenných kvádrech, které darovala různá města a spolky. Nápis na jednom z nich vyjadřuje násilí středověkých náboženských válek: “Co neprorazí slovo, to rozbortí palcát”.
Věnování jiného kamene říká: „Nesmrtelnému hrdinovi za svornost, rovnost a bratrství“.

Přibyslav oděna v rouše slavnostním

Pomník obsahuje i letopočty vítězných bitev a na jeho špici stojí 1,5 m vysoký kalich, symbol husitství a eucharistie pod obojí.

V reportáži žurnálu Světozor se psalo: „Při slavnosti této odělo se město Přibyslav v roucho slavnostní, ozdobeno jsouc bohatě věnci a nesčíslnými prapory v barvách národních. Na všech silnicích vedoucích do města postaveny byly brány. I sousední město Německý Brod bylo skvostně okrášleno. Velkolepé divadlo poskytovaly veliké ohně, které na vůkolních kopcích vzplanuly.“

Průvod šel z přibyslavského náměstí k mohyle půl hodiny. - „Kudy průvod se ubíral, stály nepřehledné davy lidstva. Za nekonečného volání slávy Žižkovy stržena byla rouška zakrývající dosud pomník. Sokolské jednoty, které přijely od Prahy, nastoupily pak pěšky cestu do Německého Brodu,“ uzavřel Světozor.

Déle než 100 let v majetku města

Mohyla je od roku 1916 v majetku města Přibyslav a díky péči jeho samosprávy je i po 145 letech v dobrém stavu. Na náklady města byla v roce 2003 odborně rekonstruována, práce se ujali přibyslavští rodáci, restaurátoři Petr a Jaroslav Mášovi.

Od 3. května 1958 je mohyla zapsána ve státním seznamu nemovitých památek.

Město Přibyslav již vlastní projekt na novou parkovou úpravu bezprostředního okolí mohyly. Výsadba začne v dohledné době.