Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

17.4.: Krásu ručního zvonění technologie nenahradí, říká Vladimír Kalina

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Dyje není jediná voda v národním parku; projděte se třeba k podyjským rybníkům
Sdílet článek
Národní park Podyjí možná znáte hlavně díky řece Dyji a jejímu hlubokému údolí. Není to ale jediná vodní hladina v tomto chráněném území. Podyjí totiž skrývá i více než desítků rybníků a nemenší počet mokřadů a tůní. Je a rostliny a živočichy, kteří v nich žijí, přibližuje nový infoleták, který právě v těchto dnech vydala Správa Národního parku Podyjí.
image-1
Rybníky

Rybníky jsou uměle vytvořené nádrže, které vznikly především pro chov ryb. Nicméně mají i řadu jiných funkcí. Vytváří malebné krajinné obrazy, a pokud mají vyvinutou pobřežní a mokřadní vegetaci, jsou lákadle pro velké množství rozmanitých druhů rostlin i živočichů. Vyrovnávají také teplotní výkyvy v okolí. Za horka ho ochlazují a za chladných nocí zase zahřívají. Jsou i nedílnou součástí malého vodního cyklu. Voda odpařená z jejich vodní hladiny se zhruba do téže krajiny vrací zpět v podobě deště či rosy.
V samotném národním parku je deset rybníků. Sedm z nich má na starosti Správa Národního parku Podyjí. Pokud vůbec jejich malá vodní plocha umožňuje chov ryb, je v nich vysazován především lín a obsádka je závislá na přirozené úživnosti. Snahou Správy parku ale je, aby velký počet ryb v rybnících nezahubil další život. Pro usiluje o to, aby voda byla průhledná nejméně do půl metru a alespoň třetina její plochy využívaly vodní rostliny.

Mokřady a tůně

Velmi důležitou složkou prostředí jsou různé typy mokřadů, tůní, polních rozlivů nebo jen zamokřených půdních prohlubní. Tyto biotopy představují základní stavební kámen funkční krajiny. V minulosti spontánně vznikaly a zanikaly působením přírodních procesů. Dnes je většinou vytváří člověk a bez jeho by pravděpodobně postupně zmizely. V Podyjí naleznete mokřady, které vznikaly přirozeně především v blízko Dyje v údolí řeky. Nové tůně se naproti tomu vylouply například z malých lomů, které využívali sedláci u Popic. Dobrý prostor pro rozmanité druhy rostlin a živočichů z nich dělá jejich pozvolný sklon břehů, dobře rozvinutá vegetace, různorodé dno a přísun slunečních paprsků.

Foto: Nový infoleták je k dispozici na našich informačních centrech a ve znojemské budově Správy Národního parku Podyji.
- tz -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 20. duben
(7. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 20. 4.:
Úterý po druhé neděli Velikonoční
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 7. 4. (20. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: