Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Sháníte
marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
V hasičském muzeu v Přibyslavi je vzácný prapor z Ukrajiny
Sdílet článek
V České republice se nacházejí dva hasičské prapory z Volyně, historické oblasti, která mezi lety 1791 a 1918 ležela v hranicích Ruského impéria, od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny. Volyň patří mezi jedno z prvních území osídlených Slovany. Rozprostírá se na severozápadě Ukrajiny mezi řekami Pripjať a Západní Bug.
Ve sbírkách ústředního hasičského muzea v Přibyslavi je opatrován prapor českých hasičů obce Huleč, byl tam vyšit v roce 1908.
Druhý prapor byl vyšit v roce 1901 v obci Volkov a je uschován v Regionálním muzeu Karla Aloise Polánka v Žatci.
Obě vzácné vlajky při poválečné repatriaci do vlasti svých prarodičů vzali sebou volynští Češi.
Kdo to byli? - „Jako z Irska putují také z Čech tisícové a tisícové, aby v nejisté dálce hledaly skývu chleba,” napsal v roce 1867 v Národních listech Jan Neruda ve fejetonu o početných skupinách Čechů odjíždějících kolonizovat zaostalou volyňskou gubernii carského Ruska.
Emigraci domluvil Palacký s carem
Většina emigrantů pocházela ze severních a východních Čech, tedy z krajů, které byly v roce 1866 zpustošeny prusko-rakouskou válkou.
Emigraci rok po této válce vyjednal František Palacký s carem Alexandrem II. na Všeruské etnografické výstavě v Moskvě.
Češi na Volyni vynikali především v umění hospodařit, ale příkladem místním „mužikům” byli také v požární ochraně.
Pravdu měl komentář Hasičských rozhledů, který v roce 1913 napsal: „V české osadě na Volyni požár jest velmi řídkým hostem a zmůže-li se někdy z podřízenosti služebníka na pána, pak nepanuje dlouho, neboť Češi v takovém případě mají vždy vodu při ruce, hasící nářadí v pořádku a každý snaží se uplatniti své síly - od školáka až po vetchého starce”.
Většina hasičů odešla na frontu
V českých obcích na Volyni byly před druhou světovou válkou 103 hasičské sbory a vybudovány byly 42 zbrojnice. Uvádí to Václav Kačírek v publikaci Čeští hasiči na Volyni.
Generál Ludvík Svoboda ve válečných pamětech Z Buzuluku do Prahy píše, že na jaře 1944 se do Čs. armádního sboru v SSSR přihlásilo 12 tisíc volyňských Čechů z celkového počtu 45 tisíc. Většina branců byla členy sborů dobrovolných hasičů a proto jim nebylo obtížné prodělat vojenský výcvik.
Jeden z těchto bojovníků, Jiří Hofman, vypočítal, že přes 2100 volyňských Čechů ve válce s fašistickým Německem padlo, nejvíc jich vykrvácelo na Dukle.
Osudy Čechů na Volyni byly velmi dramatické, až kruté. Mnoho lidské krve tam proteklo v občanské válce po Říjnové revoluci a ve dvou světových konfliktech. Mezi lety 1917 a 1991 se na Volyni vystřídalo 14 politických režimů.
Ivo HAVLÍK
Sdílet článek na Facebooku