„Zemědělská usedlost nabízí možnost využít potenciál interiérových i exteriérových prostor, soustředit sem jak živá kulturní vystoupení souborů, výuku lidových tanců, jarmarky tradičních řemesel nebo ukázky obyčejů,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Jana Fischerová.

Nové Centrum tradiční lidové kultury získalo více než 500 m2 zastavené plochy. Východní, historicky nejcennější křídlo bylo rekonstruováno konzervativním způsobem s důrazem na obnovení původní historické podoby objektu. Bezbariérová křídla jižní a západní, která prošla v druhé polovině minulého stolení nešetrnou rekonstrukcí, byla upravena v duchu kontrastu mezi nově provedenými konstrukcemi a kvalitně provedenými opravami původních konstrukcí.
Hlavní multifukční sál, který vznikl z původní stodoly, bude využíván jako výstavní prostor a hlavně jako prostor pro pořádání krytých kulturních a přednáškových akcí pořádaných Muzeem Třebíč. V rámci tohoto sálu bude umístěno pódium vytvořené z mobilních stavitelných segmentů. V prostoru jevištního zázemí je navrženo nové schodiště na půdu a dále je zde navržena nůžková plošina pro přepravu židlí, stolů, praktikáblů atd. do podkroví pro sezonní uskladnění.
„Zajímavostí rekonstrukce jsou nové konstrukce podlah navržené jako provětrávané na speciálních tvarovkách Iglú s účinným systém přivádění a odváděné vzduchu. Tento systém slouží k ochraně stávajícího zdiva proti vlhkosti. Jako povrchová úprava bude proveden leštěný beton,“ popisuje užitou technologii Martin Kukla, náměstek hejtmana Kraje Vysočina. Nové omítky vnitřní i vnější byly citlivě provedeny jako vápenné s příměsí cementu s minerálními vápennými štuky pro památkové objekty. Docíleno tak bylo historizujícího efektu. Stropy jednotlivých křídel budovy jsou nově přeštukovány. Původní dřevěná okna byla částečně vyměněna. Zachována byla zhruba 30 let stará střecha položená z pálených bobrovek.

Bývalý statek rodiny Šmeralovy je usedlostí z roku 1824. Původně byla součástí samostatné vesnické lokality, která byla postupně pohlcována sídelním útvarem města Třebíč. Objekt získal stát do svého vlastnictví koupí od původních majitelů v 50. letech minulého století. V té době také došlo k zásadní stavební obnově spojené v roce 1960 s otevřením tehdejšího Památníku Bohumíra Šmerala, následně v roce 1968 prohlášen za kulturní památku. Muzeum Vysočiny Třebíč spravuje nemovitost od roku 1970. Nařízením vlády byl v roce 1991 status národní kulturní památky zrušen, nemovitost však zůstala v seznamu kulturních památek jako cenný doklad příměstského stavitelství 19. století. Muzeum Vysočiny Třebíč dlouhodobě využívalo prostory nemovitosti jako depozitář. Po zprovoznění nového depozitáře na Kosmákově ulici v Třebíči byla bývalá zemědělská usedlost využívána pouze pro skladování převážně výstavního mobiliáře.

Bohumír Šmeral (25. října 1880 Třebíč – 8. května 1941 Moskva) byl rakouský a československý politik, novinář, předseda českoslovanské sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí. Byl přesvědčeným marxistou, jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. austromarxismus). Proto až do konce první světové války byl pro zachování Rakouska-Uherska a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně.
Jeho vliv na tuzemskou politiku opět zesílil v roce 1920. Na jaře 1920 navštívil sovětské Rusko, kde jednal s V. I. Leninem. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. Šmeralova koncepce předpokládala vytvoření masové marxistické strany s převedením velké části členské základny stávající sociální demokracie. Důraz kladl na osvětu a výchovu dělníků. V květnu 1921 se podílel na založení Komunistické strany Československa, na ustavujícím sjezdu se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem. KSČ za působení Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou, v organizačních otázkách a metodách politické práce navazoval Šmeral na české a středoevropské (předlitavské) tradice. Bolševizaci započal později Klement Gottwald, který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala a v slovníku komunistického mezinárodního hnutí se objevil termín šmeralismus.

Krajské Muzeu Vysočiny Třebíč má v současné době 44 zaměstnanců, ředitelem instituce je Jaroslav Martínek. Muzeum má pracoviště i v Jemnici a v Moravských Budějovicích, kde právě probíhá modernizace, předpoklad znovuotevření - polovina roku 2021.