Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Sháníte
marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Poslechový pořad lyrický Slávek Smišovský v Třebíči připomene hudebního skladatele z Vysočiny
Sdílet článek
Poslechový pořad lyrický Slávek Smišovský se bude konat v sobotu 21. prosince v 17 hodin
v Centru tradiční lidové kultury v Cyrilometodějské ulici 48 v Třebíči.
Poetický, vánoční podvečer s melodiemi a písněmi Blahoslava Smišovského (1931–2011), jednoho z nejhranějších autorů folkloru v dechové i sakrální hudbě, rodáka z Vysočiny.
Poslechový pořad připravil a uvádí Václav Kovář.
Vstup je volný.
Parkování v bezprostřední blízkosti areálu není možné.
Hudební skladatel Blahoslav Smišovský se narodil 8. března 1931 v Dolní Cerekvi (zemřel 14. listopadu 2011) do muzikantské rodiny. Maminka byla zpěvačka a tatínek bubeník. Starší bratr hrál na bicí a na housle. Blahoslav začal hrát jako malý kluk na bubínek v Konířově kapele. U pana Šticnara se učil na housle a u paní učitelky Havleové na harmonium. Nakonec se naučil hrát na harmoniku, trombon a baskřídlovku.
Na gymnáziu u prof. Matla i na basu v dudácké muzice a u prof. Brabence si pak zvolil nepovinný předmět klavír. Jako desetiletý kluk napsal první skladbičku Šípkový květ.
Hudbu a český jazyk studoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na vojenskou základní službu nastoupil do Jičína a po roce byl odvelen do Bzence. Zde poznal jiný svět - cimbálové muziky, pěvecké soubory a chrámové sbory.
V Uherském Ostrohu u Uherského Hradiště se oženil a zůstal. Působil jako učitel na středních školách jako sbormistr, učitel hudby na LŠU i jako muzikant v kapelách swingových i dechových.
Slovácko ho přijalo za svého. Je autorem více než pěti set prací. Psal pro dětské sbory, písně taneční i poslechové pro dechové orchestry, taneční hudbu, pastorely a písně vánoční i chrámovou hudbu.
Spolupracoval asi s třiceti textaři a básníky. Známá jsou jména František Kožík, Růžena Sypěnová, Václav Babula, Václav Renč, Stanislav Pěnčík, Vladimír Salčák, jeho žačka Anička Kašpárková, Marie Kolomazníková, Jarda Hájek i další. Rád, ale jen zřídka, psal i texty k vlastní muzice, jako např. Písničku pro mámu, polku Jihlávka a jiné. Písničky Za tichú Moravú, Zahrada Moravy, Měšťanská hospůdka, Hodonínská bažantnica, Pod dubňanskú horú a hlavně Falešná frajárka téměř zlidověly.
Foto: dechovka.eu
- red -
Sdílet článek na Facebooku