Letos poprvé na zahradu organizace umístila šest speciálních iglú, která mají ochránit venku spící lidi před umrznutím. „Jsou alternativou k zimní noclehárně,” vysvětluje David Chlupáček, ředitel střediska. Mohou je totiž využívat ti, které pracovníci běžně do nocleháren nepustí například proto, že mají psa, nebo požili alkohol.

Improvizované nízkonákladové přístřešky navrhnul využívat jihlavský uvolněný radní pro sociální oblast Daniel Škarka. A inicioval o jejich využití ve městě debatu. „Nejprve jsme to debatovali v sociální komisi, kde jsou zastoupeny všechny politické strany. A padla shoda, že to zkusíme,” vzpomíná. Magistrát pak proto oslovil Středisko křesťanské pomoci, které s lidmi žijícími na ulici pracuje, zda by se realizace nápadu nechtělo ujmout. Jihlava mu následně nabídla dar v hodnotě 20 tisíc, který by vystačil celkem na šest kusů.

Nápad nezisková organizace uvítala. Noclehárna, kterou provozuje, není ve finále pro úplně každého člověka v nouzi. Jako sociální služba se totiž řídí některými pravidly. Jednak funguje na ambulantní bázi - člověk se v ní může ubytovat vždy jen na jednu noc a ráno její prostory opustit, druhou podmínkou je zaplacení poplatku deseti korun. „Třetí je stav klienta, který nenarušuje poskytování služby,” vysvětluje Chlupáček. Má na mysli zejména ty klienty, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Výrobce pak na svém webu uvádí ještě další důvody odmítnutí ubytovat člověka v noclehárnách. Těmi mohou být příchod se psem, s partnerem nebo s nemocí. Právě pro ty, kteří podmínky nesplňují, jsou iglú určena. Jsou současně alternativou pro případ, kdy v období krutých mrazů kapacita noclehárny nestačí.

Iglú pro jednotlivce i páry

Z dotace od města nakoupilo středisko pět iglú pro jednotlivce a jedno pro pár. Jsou vyrobeny z pěnového materiálu s izolační fólií. Ve dveřní části má otvory, které zajišťují přístup čerstvého vzduchu. Iglú se dá snadno rozložit, sbalit a přenést na jiné místo. Je tedy vhodné i pro osobní užití. „Jsou kvalitní, mohou tedy vydržet několik zim,” odhaduje jejich životnost Chlupáček. „Se spacím pytlem a karimatkou se v něm dá přečkat mrazivá noc,” domnívá se. Proto také plánuje toto vybavení do přístřešků postupně doplňovat a do jejich blízkosti ještě přistavit mobilní toaletu.

Jihlava pořízená iglú umístila k noclehárně asi před dvěma měsíci a od té doby jsou podle Střediska křesťanské pomoci využívána nárazově. Každou zimní noc obsadí lidé zpravidla dvě až tři z nich, některé dny jsou obsazeny všechny. I kvůli zatím krátké době provozu je podle radního Škarky předčasné jejich využití a přínos hodnotit. „Zažíváme totiž teplou zimu, proto poptávka není zatím velká. Provoz při mínus deseti nebo patnácti stupních jsme ještě nezažili,” vysvětluje a dodává, že na základě zkušeností z letošní zimy se město rozhodne, zda jejich počet rozšíří. „A to proto, aby se nestalo, že někdo skončí v mrazu na ulici a umrzne.”

Nechceme pouze hasit požár

Na adresu bezdomoveckých iglú se v některých debatách objevují také kritické ohlasy. Ty sice iniciativu měst často vítají, nicméně upozorňují na skutečnost, že problém bezdomovectví nijak dlouhodobě neřeší. „Systémové řešení to není, je to v podstatě hašení požáru. Na systémovém řešení pracujeme, ale vyžaduje velké finanční prostředky, které musíme najít,” reaguje na výtky radní Škarka. Vytvořit takový systém bude podle něj trvat několik let.

Tím řešením v budoucnu mají být v Jihlavě azylové domy pro ženy a muže i noclehárna s vyšší kapacitou. Ta současná má totiž pouhých dvanáct lůžek. „Je ale také potřeba pracovat na tom, aby se lidé vůbec na ulici nedostávali. Ani do azylových domů,” zdůrazňuje. „Je proto důležité budovat funkční systém sociálního bydlení, kdy pracujeme na tom, aby se rodiny z důvodu bytové nebo finanční nouze nerozpadaly. Aby se na ulici a do nocleháren dostával co nejmenší počet lidí,” doplňuje.

130 rodin v bytové nouzi, 80 lidí na ulici

Přímo v kontextu Jihlavy pak sociální pracovníci města identifikovali na 130 rodin, které jsou v bytové nouzi. Na ulici pak žije přibližně 80 lidí. Jihlava aktuálně disponuje šestnácti sociálními byty pro lidi v nouzi, letos přibydou další čtyři. Město se také před časem rozhodlo po vzoru Brna navázat na úspěšnou a osvědčenou metodu Housing First, kdy moravská metropole vyčlenila množství bytů, v nichž rodiny bez domova získaly klasickou nájemní smlouvu a intenzivní podporu sociální pracovníků. Metoda staví na zjištění, že je k řešení celkové situace lidí bez domova potřeba jim nejprve zajistit střechu nad hlavou a tím i bezpečné prostředí. Až následně pak řešit další aspekty života - například jim pomoci najít stabilní zaměstnání. Sociální pracovníci lidem zapojeným do projektu také pomáhají nastavit různá pravidla, zajistit u dětí školní docházku a podpořit je v celkovém restartu. „To totiž potom ve finále vede k úsporám, protože pomůžeme rodinám se stabilizovat,” říká Daniel Škarka.

Jihlava pro projekt Housing first vyčlenila zkušebně dvanáct bytů a rodiny se do nich nyní postupně stěhují. Aktuálně je zabydlená jedna domácnost, další čtyři v lednu schválili radní města a všechny byty by pak měly být obsazené do konce letošního dubna.