Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Příběh pražské Invalidovny v Telči
Sdílet článek
Příběh pražské Invalidovny přiblíží přednáška Martiny Indrové, která se bude konat v úterý 21. ledna v 18 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči.
image-1
Invalidovna v Praze je jedinečnou ukázkou monumentálního barokního stavitelství od známého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V jejích stěnách se odehrávaly tisíce lidských osudů těch, kteří bojovali za svou vlast, ale po zranění se o sebe nemohli postarat. Neméně zajímavý je i osud hraběte Petra Strozziho, zakladatele nadace, která výstavbu Invalidovny.

Invalidovna v Praze byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731–1737 pro ubytování válečných invalidů. Realizována však byla pouhá devítina původního návrhu. Základní koncept Invalidovny byl vytvořen a schválen u císařského dvora ve Vídni, patří ale mezi nejvýznamnější stavby předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provedené v jeho vrcholném tvůrčím období ve 30. letech 18. století.

Stylově vhodným způsobem kombinuje vojensko-erární charakter stavby inspirovaný římskou antickou architekturou s monumentálním severním průčelím. Toto reprezentativní průčelí palácového typu představuje zajímavý a specificky český ohlas oficiálního „imperiálního“ stylu doby vlády císaře Karla VI. Habsburského. Jako možný zdroj inspirace pro pražskou Invalidovnu mohl sloužit kromě pařížské Invalidovny i komplex El Escorial španělského krále Filipa II. v Madridu.

S ohledem na plánované rozměry se mělo jednat o jakési malé soběstačné městečko a v případě, že by pražská Invalidovna byla dostavěná, patřila by spolu s proslulou pařížskou předchůdkyní k největším invalidovnám v Evropě. Ovšem i přesto, že dostavěna nikdy nebyla, patří provedená část k největším barokním areálům nejen v Praze, ale i v celých Čechách. Představuje funkčně i provozně promyšlený a plnohodnotný stavební celek. K novátorským řešením patří vlastní mezonetové obytné jednotky pro invalidy, velkorysost společných prostor, především komunikací včetně schodišť.

Invalidovna představuje vedle kvalitní stavební konstrukce a architektury rovněž nejstarší ukázku sociální nadace tohoto typu pro vojenské invalidy v českých zemích. Svému účelu sloužila až do doby první republiky. V tomto kontextu je spojena i s působením předního českého fotografa a vojenského vysloužilce Josefa Sudka ve dvacátých letech 20. století. V květnu 1916 byl Sudek během bojů na italské frontě zasažen granátem a přišel o pravou paži, kterou mu amputovali lékaři ve Štýrském Hradci. V letech 1922–1927 žil na pražské Invalidovně, kde se na státní útraty rekvalifikoval na profesionálního fotografa. Zde vznikl cyklus Z Invalidovny, který připomíná žánrové malířství 19. století a představuje mj. zajímavou sondu do sociálního života zdejších rezidentů, pojednanou v nejvyšším uměleckém zpracování.

- zprav -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 29. březen
(16. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 29. 3.:
Pondělí Svatého týdne
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 16. 3. (29. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: