Podle Státní veterinární správy nákazu do chovu zřejmě zavlekli volně žijící vodní ptáci. V nakaženém chovu bylo 12 slepic, ze kterých šest během dvou dnů uhynulo, dále zde byly tři kachny. Úmrtí zvířat nahlásila chovatelka. Inspektoři poté neprodleně zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé slepice k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha.

Veterináři potvrdili vysoce patogenní subtyt H5N8, který je smrtelný pro ptáky, ale přenos na člověka nebyl dosud zaznamenán. "S kolegy na Ministerstvu jsme připraveni pomoci zasaženým chovatelům s odškodněním, které jim ze zákona náleží. Nejdůležitější ale nyní je, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy, chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

"Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v nich vyhlášena mimořádná veterinární opatření," dodal ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Většinou nákaza propukne u domácí drůbeže po kontaktu s infikovaným vodním ptactvem. Infikovaní ptáci vylučují virus ve vysokých koncentracích trusem a také nosním a očním sekretem. Nejvýznamnější způsob šíření mezi farmami je mechanický přenos kontaminovanými osobami, automobily, nářadím apod. Významnou roli hraje kontakt drůbeže na trzích a aukcích. K přenosu nákazy dochází zejména perorálně prostřednictví trusu, kontaminovaného krmiva a vody. Aerogenní přenos aviární influenzy je možný především v uzavřených objektech a halách.

V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Důležitým preventivním opatřením je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky.