Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.4.: Divadelníci pomáhali domácímu hospici Bárka

20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

První čápi se vracejí na hnízdiště; ohrozit je mohou otrávení hraboši
Sdílet článek
Ministerstvo zemědělství od 13. února povolilo rozsypávání jedu proti hrabošům Stutox II na povrch půdy. Česká společnost ornitologická od loňského léta upozorňuje na nebezpečí tohoto jedu. Granulemi volně rozhozenými po polích se mohou kromě hrabošů otrávit i další živočichové. Kromě toho hrozí také sekundární otrava, když přiotrávené hraboše pozřou predátoři jako sovy, volavky nebo čápi, kteří se v těchto dnech už začínají vracet na hnízdiště. Povolení platí do 11. června, tedy do doby, kdy je v plném proudu hnízdní sezóna a právě v této době budou ptáci shánět vhodnou potravu pro mláďata. Otrávení hraboši pro ně budou snadnou kořistí.
image-1
Ornitologové považují jed za nebezpečné řešení. „Chápeme, že pro některé zemědělce je stávající gradace podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se přitom mohou otrávit i přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny, k cílené podpoře predátorů hrabošů a zavést možnost státem garantovaného pojištění proti škodám způsobeným hraboši,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Už loni v srpnu povolilo ministerstvo povrchové rozsypávání jedu. „Upozornili jsme na to tenkrát tiskovou zprávou, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl. Jedem se loni otrávili například čápi, bažanti a zajíci. Máme obavy, že se to stane znovu,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Vyjádření ministerstva obsahuje nepravdy

Ministerstvo zemědělství vydalo k trávení hrabošů oficiální vyjádření:
eagri.cz/public/web/…
„Text ale obsahuje zavádějící informace a jasně směřuje k tomu, aby přesvědčil nepozorného čtenáře, že žádné riziko nehrozí. Tvrdí například, že predátorům hrabošů nehrozí otrava kvůli tomu, že nežerou hrabošovo trávicí ústrojí. Není to pravda. Volavky, čápi i sovy polykají hraboše vcelku a otravy fosfidem zinku, účinnou látkou Stutoxu, jsou zdokumentované i u dravců jako je káně lesní, moták pochop, orel královský a orel mořský,“ upozorňuje Vermouzek.

Dalším rozporuplným tvrzením je, že v případech extrémního výskytu hrabošů je aplikace do nor nereálná a logisticky nezvládnutelná, a proto je třeba jed aplikovat povrchově. Zároveň má ale zemědělec za povinnost jednou za den sesbírat uhynulé hraboše z pole. „Nedává to smysl. Má-li zemědělec dost lidí na to, aby sesbíral z každého hektaru tisíce uhynulých hrabošů, jak to, že nemá lidi na vkládání jedu do nor?,“ ptá se Vermouzek.

Ornitologové apelují na veřejnost, aby si více všímala, co se v krajině děje. Pokud zjistíte, že na poli leží mrtví ptáci, zajíci a další živočichové, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz a ČIŽP podatelna@cizp.cz

Foto: Vladimír Gahura: Takto čápi hodovali na hraboších loni u Olomouce
- tz -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 25. duben
(12. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 25. 4.:
Neděle třetí po Velikonocích Sv. Marka, evangelisty / Litanie větší
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 12. 4. (25. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: