Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

17.4.: Krásu ručního zvonění technologie nenahradí, říká Vladimír Kalina

17.4.: Krematorium v Jihlavě bude od pondělí až téměř do konce května uzavřeno, smuteční obřady budou v kapli na hřbitově

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Prosím, nezachraňujte mláďata, pokud nejsou zraněná. Oni sami nebo jejich rodiče se postarají
Sdílet článek
Do lesů, lesoparků, ale i městských parků teď přichází mnohonásobně víc lidí než jindy, protože se při dlouhodobém pobytu v uzavřených prostorách zkrátka potřebují provětrat na čerstvém vzduchu. Je mezi nimi i velká část těch, kteří toho o přírodě mnoho nevědí, a tak se snadno může stát, že by se snažili pomáhat tam, kde to vůbec není zapotřebí. Mám na mysli především osud mláďat, která se právě teď na jaře rodí, a která se teprve učí samostatnosti. Neznalí lidé se snadno dojmou nad zdánlivě osiřelými tvory a v domnění, že je zachrání, je bohužel seberou a odnesou domů nebo do nejbližší záchranné stanice. Což je ale to nejhorší, co se může mláďatům stát, protože jim člověk sebere šanci stát se samostatnými, životaschopnými jedinci, kteří pak v přírodě obstojí!
image-1
Proto moc prosím všechny, kdo na procházce v přírodě uvidí třeba letos narozené zajíčky ležící na volném prostranství, aby je nechali osudu – pokud ovšem mláďata nejsou zjevně zraněná! Zajíci totiž nebudují pro své mladé žádná hnízda ani pelechy, takže to, že člověk vidí zdánlivě opuštěné zajíčky ležet někde na poli nebo na trávníku v parku, je naprosto přirozené. Malí zajíci zkrátka žádnou pomoc nepotřebují, naučí se samostatně žít i bez lidského zásahu. Díky zabarvení srsti a téměř žádnému pachu je mezi sídlištními domy jen tak nevyčmuchá kočka ani pes, takže člověk se o jejich osud vůbec nemusí bát!
Podobně budeme už za pár měsíců v přírodě pozorovat první mláďata srn a daněl, o kterých platí to samé. I když srnče nebo daňče leží v lese zdánlivě opuštěné a možná i hlasitě píská, nemusíte se o ně strachovat. Jejich matky mohou opouštět svá mláďata při shánění potravy i na relativně dlouhou dobu, ale vždy se k nim vrátí. Pokud ovšem člověk neudělá tu chybu, aby se malých tvorů dotkl! Lidský pach totiž bude pro srny i daněly varovným znakem a důvodem mládě opustit. To se však týká pouze savců.
Pozornost lidí mohou nyní upoutat také ptáčata, která se v tomto období v přírodě líhnou a postupně opouštějí svá hnízda. Člověk může vidět, jak sotva opeřené mládě na zemi bezmocně třepotá křídly, a proto snadno získá dojem, že malý tvor se bez lidské pomoci neobejde. Opak je ale pravdou! Bezpochyby někde nedaleko sedí na větvi ptačí rodiče, kteří se o své potomky postarají. Proto se nejprve dobře rozhlédněte po okolí a pokuste se takové ptáče nejprve vrátit do hnízda, jestliže není zjevně zraněné (křídla, nožičky). Jen v případě poranění by bylo lepší odnést mládě k veterináři nebo ještě lépe – do záchranné stanice, kde mu pomohou.
Děkuji všem, kdo teď chodí častěji do přírody a chovají se tam zodpovědně – tedy jen jako vnímaví pozorovatelé. Prosím, nestávejte se za každou cenu zachránci letos narozených mláďat, některým z nich byste mohli z neznalosti spíš ublížit než pomoci!
Evžen KOREC
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 19. duben
(6. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 4.:
Pondělí po druhé neděli Velikonoční
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 4. (19. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: