„Jeřábi si pro zahnízdění každopádně vybrali to správné místo. Po opravách jsou totiž v okolí Černíče pro řadu druhů ptáků výborné podmínky. Jeřábi si rybník obhlíželi už vloni, až letos jsme ale pozorovali rodičovský pár, jak vodí dvě mláďata. Mám radost, že tito nádherní ptáci našli domov i na Vysočině, a doufám, že se jim tu bude dařit. Kromě jeřábů byly na Černíči napočítány desítky dalších vzácných ptáků, třeba slavík modráček, potápky roháči či chřástali vodní,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy.

Jeřáb popelavý je velikostí i tvarem těla podobný čápům. Celkově šedohnědé zbarvení přechází na krku a hlavě v černou. Vyhledává rozsáhlá podmáčená místa v lesích i na otevřených plochách, dostatečně členěná vlhkomilnou vegetací, porosty olší, vrb a rákosu. Ve střední Evropě to mohou být i větší rákosiny v blízkosti rybníků, rašeliniště. Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec. Poprvé v České republice v novodobé historii zahnízdil v 80. letech minulého století na Českolipsku, nyní se odhaduje, že u nás může hnízdit několik desítek párů. Patří ke kriticky ohroženým druhům.

Během rekonstrukce byly na hrázi opraveny opěrné zdi a vybudovaná nová spodní výpusť. V zadní části rybníka vznikly nové tůně a úpravou prošel i ostrov pro hnízdění ptáků. Opěrné zdi přelivných objektů zejména ve spárách silně prosakovaly a navíc rybník nešlo běžným způsobem vypustit a slovit. Kvůli tomu se tu šířily nepůvodní invazní druhy ryb, například sumeček americký. Zhoršovala se kvalita vody a měnilo se složení rostlin. Oprava hráze a výpusti, kdy je rybník možné vypouštět, přispěla k regeneraci zdejší přírody.

Jako chráněné území byl rybník Černíč vyhlášen už v 50. letech minulého století díky výskytu vzácných druhů rostlin - stulíku malého, plavínu štítnatého nebo leknínu bělostného, které však vlivem dlouhodobé změny poměrů v krajině postupně vymizely. Od 90. let je rybník vyhlášen zvláště chráněným územím v kategorii přírodní památka. Nyní zde roste poměrně bohatá populace rozpuku jízlivého, ďáblík bahenní, méně častá ostřice nedošáchor a vachta trojlistá. Mokřady na březích rybníka vyhledávají kromě zmíněných ptáků i některé druhy obojživelníků a plazů, například v posledních letech stále vzácnější kuňka ohnivá, skokan zelený či skokan ostronosý, ropucha obecná a užovka obojková.

Z mokřadních druhů tu ornitologové zaznamenali například potápku malou, čápa černého, volavku popelavou, husu velkou, labuť velkou, kopřivku obecnou, poláka chocholačku, lysku černou, slípku zelenonohou, chřástala vodního, čejku chocholatou, kulíka říčního, pisíka obecného, vodouše bahenního. Z atraktivních pěvců tu hnízdí každoročně několik párů slavíků modráčků.

Foto: Jeřáb popelavý, Václav Hlaváč