Naposledy byl výskyt tohoto škůdce zjištěn na našem území v roce 2012 na rostlinách kaštanovníku původem z Itálie. Většina napadených rostlin byla tehdy dohledána a zničena. Při následném intenzivním průzkumu nebyl výskyt žlabatky na území ČR zjištěn.

V prvním roce napadení žlabatkou nejsou na rostlinách viditelné příznaky. Samičky kladou vajíčka do pupenů, vylíhlé larvy v pupenech přezimují. Vajíčka a larvy prvního vývojového stupně (instaru), ukryté uvnitř pupenů nejsou běžnou prohlídkou zjistitelné. Larvy žlabatky vytváří v jarním období hálky (útvar vznikající na rostlinách působením škodlivého organismu) charakteristického tvaru, zeleně nebo růžově zbarvené, o průměru 5–20 mm. Žlabatka se šíří přeletem dospělých samic v období jejich letu, tedy od konce května do konce července, a to na kratší vzdálenosti.

U silně napadených stromů kaštanovníku dochází k postupnému žloutnutí a řídnutí koruny a zároveň k celkovému oslabení jejich růstu. Při opakovaném silném napadení stromy chřadnou a ojediněle mohou i odumřít, vznikají také velké ztráty na produkci plodů.

Případné rozšíření žlabatky na území ČR, kde se kaštanovníky pěstují hlavně v zeleni mimo lesy, může mít dopad zejména na estetickou hodnotu napadených stromů. U menších stromků je možné provádět mechanické odstraňování listů a letorostů s hálkami v období před vylíhnutím dospělců, u vzrostlých stromů je možné provést insekticidní ošetření proti dospělcům.

Žlabatka sice není na území EU, a tedy ani v ČR, fytosanitárně regulována, avšak vzhledem k riziku značných ztrát na plodech nebo riziku úhynu celého stromu, není vhodné její výskyt podceňovat. K preventivním opatřením proti zavlečení žlabatky patří především zabránění přemísťování rozmnožovacího materiálu kaštanovníku z území, kde se tento škůdce vyskytuje. V případě podezření na její výskyt se můžete na nás obrátit, prostřednictvím emailu, nejlépe s přiloženou fotografií.

Více informací o škůdci na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ
eagri.cz/public/app/…

ilustrační foto