V ojedinělé umělecké sbírce o 187 plátnech v ceně asi půldruhého milionu korun je přibližně polovina obrazů dílem právě Josefa Kosinky. Zbývající plátna pocházejí od různých malířů známých jmen, často s vazbou na Vysočinu. Kromě toho jsou ve sbírce obsaženy i dva originály od Josefa Lady; dále jde o obrazy od Františka Kavána, Oty Bubeníčka, Františka Emlera, Aloise Lukáška nebo Jindřicha Zezuly. Zděděná sbírka byla do Žďáru z Německa, kde manželé Bödefeldovi žili, převezena v květnu roku 2012 a v létě téhož roku se dočkala zatím jediné výstavy v kompletním stavu, a to v Domě kultury.

Podmínkou závěti je, že odkázané peníze ve výši zhruba pěti milionů korun budou použity v souvislosti s vystavením obrazů, což musí být provedeno do roku 2035. Vystavení dědictví se zatím jeví jako běh na dlouhou trať, protože Žďár nad Sázavou nemá na rozsáhlou expozici odpovídající prostory. Dříve se hovořilo například o zřízení galerie na dosud nevyužívané půdě Čechova domu, kde sídlí vedení knihovny, anebo i v bývalé I. základní škole, kterou však město posléze prodalo.

Josef Kosinka - malíř, grafik, ilustrátor a autor sgrafit - žil v letech 1908 až 1983 a patří mezi nejzajímavější žďárské osobnosti 20. století. Provozoval autodopravu, závodil na motocyklu na ploché dráze, patřil k nejlepším československým jezdcům, ve filmu Dědeček automobil dělal dubléra herci Svatopluku Benešovi. Šest let byl ředitelem okresního muzea a z jeho zápisků vznikla po jeho smrti Kosinkova žďárská kronika, která vyšla v roce 2007. Akademické vzdělání kvůli potížím s komunistickým režimem získal až po své rehabilitaci v roce 1968, když byl již v důchodovém věku.