Pokud krajský dotační příslib získá, městys Sněžné pomůže farnosti při realizaci opravy střechy tak, že na ni ze svého rozpočtu uvolní finanční částku ve výši deset procent uznatelných nákladů, maximálně však 130 tisíc korun.

Od roku 1784 působil ve Sněžném, dříve Německém, maďarský kazatel Pavel Czent Mártony. Z počátku bez potvrzení, konal pobožnosti v selském statku, v létě ve stodole, v zimě ve světnici. Místo k stavbě modlitebny nabídl rolník Martin Veselý a Mártony uspořádal na staveništi zvláštní veřejnou bohoslužbu. Modlitebna byla postavena roku 1788 podle plánů novoměstského tesařského a zednického mistra F. Hromádky a J. Satorie. V roce 1827 byla vydlážděna kamennou dlažbou, lavice označeny jmény majitelů, kolem stolu Páně zhotovena mřížka a byly pozlaceny kalichy.

Roku 1861 vydal císař František Josef I. tzv. Protestantský patent, který již povoloval stavět u evangelických kostelů věže s hodinami a zvony. Sněženští toho využili jako jedni z prvních. K prodloužené modlitebně byla přistavěna věž s hodinami a na ní zavěšeny zvony s nápisy Víra, Naděje, Láska.

Současná podoba interiéru vznikla v průběhu devadesátých let 20. století při rozsáhlé rekonstrukci. Autorem návrhu je ostravský výtvarník Daniel Balabán. V roce 2001 byl vyměněn hodinový stroj na věži. V roce 2005 byl proveden nátěr střechy.