Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.4.: Divadelníci pomáhali domácímu hospici Bárka

20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný
Sdílet článek
V bezprostředním ohrožení života bylo káně lesní, které se zraněné a zmatené pohybovalo přímo uprostřed silnice v obci Hlavatce. Jen díky Cyrilu Špulákovi a jeho otci neskočil život tohoto chráněného dravce tragicky. Zachránili ho a odvezli do táborské zoologické zahrady, která sice nemá vlastní záchrannou stanici, ale oba zachránce tamní ošetřovatelé odkázali na záchrannou stanici v Hrachově. Zaměstnanci zoo jsou velmi rádi, že mezi námi stále žijí lidé, kterým není osud zvířat lhostejný a jsou pro jejich záchranu ochotní obětovat i trochu svého pohodlí.
image-1
„Káně se pohybovalo uprostřed silnice a ze začátku to vypadlo, že jen něco ulovilo a chrání si svou kořist. Po chvilce však Cyril s otcem zjistili, že je zraněné a na silnici čeká na pomoc. Nemohlo létat, a tak Špulákovi neváhali, zraněné káně zabalili do deky a odvezli k nám do zoo. My jsme poté udělali vše proto, abychom káněti našli tu nejlepší možnou péči. Nyní je již umístěné v hrachovské záchranné stanici. Jsme opravdu rádi, že jsou mezi námi lidé, kterým není lhostejný osud zvířat. Cyrilovi a jeho tatínkovi ještě jednou moc děkujeme,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Káně lesní patří k našim nejhojnějším dravým ptákům. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem. Tělo káněte je dokonale přizpůsobené k plachtění, efektivně dokáže využít stoupavé proudy vzduchu. Lidé ho často pozorují, jak na vyvýšených místech nebo vysoko ve vzduchu vyhlíží kořist. Kroužení nad krajinou káně provází specifickým hlasovým projevem podobným kočičímu mňoukání, která slouží k vyznačení hranic teritoria. Káně dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. Živí se hlavně hlodavci, především hraboši. Dospělý jedinec jich musí denně sežrat minimálně pět. Ve volné přírodě se dožívá 12 až 20 let.
Filip SUŠANKA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 25. duben
(12. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 25. 4.:
Neděle třetí po Velikonocích Sv. Marka, evangelisty / Litanie větší
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 12. 4. (25. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: