Vizuální umělkyně a performerka ka3ka3 vystudovala bakalářské studium v ateliéru Malba u Jiřího Černického na UMPRUM. Za doby studia prošla stážemi v Ateliéru hostujícího pedagoga na UMPRUM pod vedením Davida Maljkovice a Slávy Sobotovičové a v rámci zahraničního pobytu absolvovala také stáž na HEAR ve Štrasburku v ateliéru Peinture pod vedením Mathieu Boisadana.

Umělecký pseudonym ka3ka3 (čti kaškaš) umělkyně používá od roku 2018. Jedná se o přezdívku, kterou ji oslovoval tatínek, který v témže roce, v době, kdy ka3ka3 byla na stáži ve Štrasburku, nečekaně zemřel. Přezdívka odkazuje jednak ke hře s českou klávesnicí, kdy „3“ odpovídá písmenu „š“, ale také k francouzskému pojmenování hry na schovávanou – „cache cache“, ale také přepisu arabského slova klaun.

Ka3ka3 patří k umělkyním, které podobu své tvorby pečlivě zvažují a pro její teoretické podložení se obracejí k důkladnému studiu teoretických knih, které používají jako ověření vlastní, empirické zkušenosti se světem.

Pohrávání si s vlastní identitou, soukromím, převlekem, metaforou skutečné osobnosti a té, kterou dáváme najevo ve fyzickém světě i v rámci sociální sítě, to jsou otázky, které ka3ka3 ve svém díle soustavně řeší. Výstupy její tvorby se pohybují napříč několika médii - od performativních akcí s happeningovým přesahem k instalacím aktivujícím diváka. Určující je zájem o tělesnost, kostým, hru s vlastní identitou, v níž smazává hranice skutečného a hraného. Stírání přestrojení a skutečného já, k němuž se (ne)můžeme dostat. Relativizace našich skutečných já, slupek převleků, které na sebe v různých situacích bereme nebo nebereme. Projekt „Modré Světlo“, který byl v několika různých obměnách prezentován na několika místech (jmenujme např. Studio Krymská, Na Pomezí, Cross Attic, Farmstudio), dává možnost zakusit virtuální svět prostřednictvím jeho fyzického prožití.

Most mezi digitálními technologiemi a skutečným světem v tomto díle předkládá ka3ka3 prostřednictvím sešívaných textilií, a to ne ledajakých. Chemlonovými nitěmi podléhajícími rozkladu zapříčiněnému působením UV světla sešívá oděvy s minulostí, lépe řečeno části oděvu, jako kdyby došlo k nesouvislému uložení po částech v cloudu. Jak bylo řečeno,

nejedná se o oděvy ledajaké: často pro uměleckou tvorbu recykluje oděvy, které sama nosila, nebo které pro tento účel věnovali či získali její přátelé. Symbolický odkaz k identitě, již oděvy v tvorbě ka3ka3 reprezentují jako nositelé osobnosti, ale také slupky, které na sebe bereme, abychom vlastní identitu modifikovali či skryli, pak doplňuje modré světlo. Modré světlo zde upozorňuje na fakt, že stejně zabarvenému světlu čelíme po dobu strávenou na sociálních sítích - nehledě na fakt, že totéž modré světlo - stejně jako často slupky či převleky, které nosíme - má za následek odcizení se světu skutečnému.

S použitím autorských textů ka3ka3 kurátorka dramaturgie Za bukem Lucie Nováčková (novackova@ogv.cz)