Pachatel zasadil oběti do hlavy ránu železným předmětem. Ačkoliv se Mifek bránil, pachatel jej přemohl a zavlekl do lesa, kde své dílo dokonal. Při činu byl ale zpozorován švadlenou Otilií Häuslerovou z Dlouhého. Ta okamžitě oběhla vesnici a společně s dalšími lidmi se jim podařilo najít tělo těžce raněného listonoše v bezvědomí. Zločinek ale mezitím stihl uprchnout. Mifek byl okamžitě převezen do Nového Města na Moravě do izolační nemocnice, kde i přes veškerou snahu lékařů o půlnoci zemřel.

O celém incidentu bylo ihned informováno četnictvo, které se obratem vydalo na místo činu. Nedaleko byl nalezen i vražedný nástroj – stará a v té době již nepoužívaná součástka staré vozové brzdy. Na místě také byly nalezeny stopy pachatele a otisky palců na vražedném nástroji. Během krátké doby bylo vytypováno několik podezřelých, kteří byli zatčení. Ani u jednoho se ale nakonec čin neprokázal. Skutečný pachatel byl zadržen dva dny po incidentu. Prozradila jej krvavá skvrna na klobouku a chybějící část vozové brzdy, která byla použita jako vražedný nástroj.

Zatčení vraha vzbudilo v Novém Městě i okolních vesnicích velké pobouření, neboť se jednalo o listonošova pomocníka Antonína Horkého, který byl rodákem z Řečice. Po zatčení se ale pachatel začal vymlouvat a tvrdil, že v době vraždy byl v kostele v Radešínské Svratce a v lihovaru na Tálech. Když se však rozezněly zvony kostela, které doprovázely zavražděného Mifka k věčnému odpočinku, Horký se zhroutil a veškerou svoji vinu doznal. Jako motiv k vraždě přiznal snahu, aby se dostal na lépe placené pracovní místo oběti. Poté byl dopraven ke Krajskému soudu v Jihlavě, kde byl postaven před porotu, která mu vyměřila trest smrti oběšením. Horký se ještě zkusil odvolat k Nejvyššímu soudu, ale to nakonec bylo zamítnuto a rozsudek potvrzen.

Zdroje:

Kronika města Nové Město na Moravě

Horácké listy, rok 1931

Ilustrační fotografie: https://www.bejvavalo.cz/cla…