Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

V jihlavském domě Gustava Mahlera se představí fotograf Šimon Pikous
Sdílet článek
Výstava libereckého fotografa Šimona Pikouse s titulem Dechberoucí, která představí autorův zkoumavý, provokující a surově poetický fotografický záznam osob, všedních předmětů i krajiny bude zahájena vernisáží v úterý 4. října v 17 hodin v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě.
image-1
V galerii Domu Gustava Mahlera se na podzim představí uznávaný liberecký fotograf Šimon Pikous (*1970) známý především svojí portrétní a inscenovanou tvorbou. Šimon pochází z tvůrčího prostředí legendárního libereckého fotografa Jana Pikouse, fotografováním se živí a fotografii v současnosti i vyučuje v Liberecké škole fotografie a na Slezské univerzitě v Opavě. Jeho svébytné tvorbě nechybí vtip a nadsázka, které mnohdy hraničí se sarkasmem i provokací. Pikousovy fotografie byly opakovaně vystaveny v rámci prestižní soutěže Czech Press Photo, v roce 2016 získal v soutěžní přehlídce první cenu za portrétní tvorbu.

Cyklus Dechberoucí začal vznikat těsně před covidovými lockdowny a karanténami jako svérázná Pikousova odpověď na způsoby soukromých „záchran“, které jsme si pro sebe tehdy vytvářeli. Pikous se ještě urputněji uzavřel do vnitřního světa, dotýkal se, zaznamenával, recykloval a obnovoval témata své předchozí tvorby, které spojuje zájem zachytit struktury a vlastnosti materiálu, vnitřní, běžně neuchopitelný život předmětů i krajiny, emoce fotografovaného objektu a všudypřítomná nadsázka. Zároveň výstava v Jihlavě probíhá v čase, kdy nám téma sebeobětování a hrdinství bylo tvrdě připomenuto v blízkosti probíhající válkou. Pikousovy fotografie tak zrcadlí naše chování v době, která válce těsně předcházela – kdy se naše společnost už musela vyrovnávat s prvním omezením občanských svobod.

Prezentované fotografie představí několik sérií. Jednou z nich budou snímky osobností převážně liberecké kulturní scény zahalené do igelitových pytlů, prostřednictvím kterých Pikous „objekty“ odděluje od reálného světa a pokřivuje jejich skutečnou identitu. Jednoduchými prostředky v podobě rozostření či světelné deformace dosahuje efektu odosobnění, cynického až humorného pokroucení klasického černobílého portrétu. Další rovinu představených fotografií tvoří zájem o univerzální předměty, jejichž kuriozita tkví v jejich naprosté banálnosti. Pikous zachycuje předměty vytržené z běžného kontextu a skládá je do vlastních obrazců a významů. Vzniká např. něžně pojmenovaný cyklus „kmocháčky“ – chuchvalcové struktury burcující zvědavost a představivost diváka, či cyklus hroutící se hroudy plastické hmoty jako výstřední spojení všednosti až bezvýznamnosti materiálu s poselstvím o dočasnosti a proměně. Poslední rovina představí Pikousovo pojetí fotografované krajiny, její barevnou a tvarovou redukci na pocitový minimalismus.

Kurátorem výstavy je PhDr. Jaromír Typlt.
Jana SOUČKOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 19. březen
(6. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 3.:
Pátek po čtvrté neděli postní Sv. Josefa, snoubence blahoslavené Panny Marie, vyznavače a patrona zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 3. (19. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: