Listopadový růst obědových útrat v meziročním srovnání dosáhl 16,7 procenta. To sice překonává poslední zveřejněný údaj za celkovou meziroční inflaci (říjnových 15,1 procenta), na čtvrtinový nárůst cenové hladiny v oblasti stravování to ale nestačí. Pro restaurace to tak znamená, že jejich reálné příjmy z prodeje jídel se stále ztenčují.

Zajímavostí je, že ve dvou největších tuzemských městech – Praze a Brně - se v procentuálním poměru zdražuje pomaleji, než ve většině menších měst. „V korunovém vyjádření ale česká i moravská metropole překonávají pětadvacetikorunový průměrný celorepublikový růst. Je to dáno tím, že v obou městech jsou ceny jídel dlouhodobě vyšší a v době ekonomické prosperity také rostly rychleji, než ve zbytku republiky,“ uvádí ředitelka firemních vztahů Edenredu Aneta Martišková,

Náladu může restauracím zlepšit alespoň návrat strávníků. Aktuálně restaurace prodají 69 procent obědů v porovnání s předcovidovým obdobím, což je nejvíce od září roku 2020. A potěšitelné pro ně bude i skutečnost, že téměř osm z deseti jídel si objednají lidé přímo při návštěvě restaurace a pouze pětinu tvoří rozvážka. Pro srovnání – před rokem šla přes rozvážku tři jídla z deseti.

Současná výše průměrné útraty za jeden oběd je výrazně vyšší, než kolik lidé v průměru od firem dostávají na stravném. Nejčastější hodnota stravenky nebo příspěvku připsaného pro jeden den na stravenkovou kartu je nyní 150 korun. Hodnota daňově ideální stravenky pak na základě aktuálně platné vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí činí 180 korun. „Firmy i instituce tak mají v rukou nyní nástroj, jak zaměstnance motivovat směrem ke zdravému a vyváženému stravování,“ doplňuje Aneta Martišková.

Foto: ilustrační