Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Křemešnická pouť se umístila na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina
Sdílet článek
Křemešnická pouť je dalším regionálním jevem, který rozšířil Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. O zapsání tohoto statku rozhodlo v samém závěru roku 2022 Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč, které je pověřeno péčí o tradiční lidovou kulturu na území Kraje Vysočina.
image-1
Podrobnou dokumentaci nemateriálního statku zpracovala etnografka pelhřimovského muzea ve spolupráci s nositeli tohoto statku, kterými jsou Římskokatolická farnost Pelhřimov a Matice Křemešnická o. p. s.

Křemešnická pouť

Pouť, která se každoročně odehrává na vrchu Křemešník poblíž Pelhřimova je patrně největší a rozhodně nejslavnější v širokém okolí. Její tradice sahá prý až do roku 1555, kdy byla založena první kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici jako poděkování za záchranu života. Brzy poté se začaly šířit zprávy o zdejší zázračné vodě a četných uzdraveních, které dosáhly vrcholu za epidemie cholery v první polovině 19. století. Křemešník navštěvovaly zástupy věřících z obou stran zemské hranice, Češi i Němci. I přes snahu komunistického režimu popularitu poutního místa eliminovat zůstala poutnická tradice na Křemešníku živá do současnosti a v posledních letech se zdá, že sílí a nabývá na popularitě.

Křemešnický pramen je periodický. Voda obvykle teče od sklonku zimy do pozdního jara, tedy obvykle kolem pohyblivého svátku Nejsvětější Trojice, který se slaví vždy osmou neděli po Velikonocích, kdy na Křemešníku probíhá hlavní pouť. Vrcholem duchovní části pouti je slavná mše sv. v průběhu dopoledne, kterou obvykle celebruje českobudějovický biskup. Na ní jsou navázány další akce, například žehnání pramene, na kterém se v posledních letech podílí Soubor lidových písní a tanců Trnávka z Pacova, nebo hudební vystoupení. Areál kostela je obklopen stánky s rukodělnými výrobky, prostor je ale popřán i pouťové zábavě, stánkům a atrakcím, které jsou rozmístěny v sousední obci Sázava.

Poutní kostel na Křemešníku je spravován Římskokatolickou farností Pelhřimov. Na organizaci poutí, péči o kostel a všestranném rozvoji poutního místa se významně podílí Matice Křemešnická, o. p. s., jež navazuje na tradici původní Matice Křemešnické založené v roce 1935.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina obsahuje 10 položek:
(stav k 31. 12. 2022)

1. Běh o Barchan (položka č. 1/2014)

2. Skřipácká muzika na Jihlavsku (položka č. 2/2014)

3. Betlémská cesta v Třešti (položka č. 3/2014)

4. Obchůzka královniček na Velkobítešsku (položka č. 4/2015)

5. Historický morový průvod v Brtnici (položka č. 5/2016)

6. Jihlavský havířský průvod (položka č. 6/2017)

7. Karmelská pouť ve farnosti Heřmanov (položka č. 7/2018)

8. Dudáctví na Vysočině (položka č. 8/2019)

9. Svatováclavské hody v Rouchovanech (položka č. 9/2021)

10. Křemešnická pouť (10/2022)

Více informací na https://www.kr-vysocina.cz/t…

https://www.muzeumtr.cz/regi…
- tz -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 23. duben
(10. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 4.:
Pátek po druhé neděli Velikonoční Sv. Vojtěcha, biskupa pražského, mučedníka a patrona zemí Koruny české Sv. Jiří, mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 4. (23. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: