Předběžné varování s vysokým rizikem vzniku požárů se bude vzhledem k rostoucím teplotám a zesilujícímu větru rozšiřovat. V úterý 30. dubna a ve středu 1.května meteorologové očekávají zejména na Vysočině nárazy větru až 20 metrů za sekundu - 70 kilometrů za hodinu. Riziko vzniku požárů poklesne v důsledku místních přeháněk pravděpodobně v pátek 3. května.

V tuto noc nebude bezpečné ohně rozdělávat, ale přesto, aby problematicky neskončila sama Filipojakubská noc, je třeba mít na paměti několik zásad. Pálení vater, a to hlavně v lesních porostech a nebo v jejich těsné blízkosti je velmi nebezpečné. Obecně platí následující pravidla pro spalování hořlavin venku:

Mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová doporučuje:

Pečlivě vyberte bezpečné místo pálení. Např. v lese lze rozdělávat oheň jen na k tomu vyhrazených místech. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi apod. Oheň nezakládejte ani pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od budov, neboť díky odletujícím jiskrám či žhavým uhlíkům z vysoké vatry hrozí např. zapálení střechy.
Ohniště by mělo být zbaveno všech hořlavých materiálů (včetně kořenů a kořínků) a bezpečně odděleno od okolí (např. kameny, pískem). V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit od okolí pruhem širokým až jeden metr.
Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání případnému zhroucení hranice do okolí - jinak může dojít k popálení přítomných či ke vzniku požáru.
Při rozdělávání nebo udržování ohně nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je např. použití tzv. PePo- což je pevný podpalovač, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny.
Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru, hlídejte ho, aby se nevymknul kontrole a nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. Příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.
Nezapomeňte ohniště důkladně uhasit a přesvědčit se, že nemůže dojít k opětovnému vznícení. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky, které např. vítr může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly po veselici ponechány svému osudu.
Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.

Ohlášení pálení

Fyzická osoba nemá ze zákona povinnost pálení ohlašovat. Toto ohlášení na územně příslušný hasičský záchranný sbor kraje lze pouze a jen doporučit, a to především z důvodu planých poplachů a tím zbytečných výjezdů hasičů.

Ohlášení pálení na území kraje Vysočina lze provést v zásadě dvěma způsoby:

- telefonicky na čísle: 950 270 200
Při ohlášení je třeba uvést jméno, telefonické spojení na osobu, která bude spalování provádět, přesná identifikace místa, kde bude spalování probíhat, datum spalování, hodinu od kdy do kdy bude spalování probíhat, případě další údaje, které bude požadovat příslušník hasičského záchranného sboru.

- prostřednictvím webových stránek HZS Kraje Vysočina
Ohlášení se rozhodně neprovádí na čísla linek tísňového volání ( 112 a 150), které slouží přímé pomoci postiženým.