Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Jihlavské hřbitovy...
Sdílet článek
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
image-1
S výjimkou někdějšího hřbitova na Jánském kopci byly první jihlavské hřbitovy umístěny uvnitř hradebního opevnění. Ten nejstarší byl při východní straně minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie v prostoru dnešního parčíku na Minoritském náměstí, druhý pak kolem kostela svatého Jakuba na místě dnešního vydlážděného Jakubského náměstí.
Přešlo několik století a bylo třeba dál ukládat mrtvé na místa věčného odpočinku. Stávající jihlavské hřbitovy však byly plné a tak bylo rozhodnuto využít prostoru kousek za hradbami na Špitálském předměstí. K pohřbívání byl určen prostor mezi dodnes stojící bránou Matky Boží a Špitálskou bránou.
Nejprve byla vybudována roku 1559 ohradní zeď kolem celého nového hřbitova a pak v roce 1572 byl postaven uprostřed kostelík sv. Ducha. Renesanční stavba byla rozbořena Švédy při jejich okupaci města v letech 1645 - 1647. Když po třicetileté válce došlo postupně k obnově města, byl v dnešních Smetanových sadech v roce 1661 vybudován nový kostel.
Na tomto hřbitově ve Smetanových sadech byla farářem Artnerem zavedena zajímavá dušičková slavnost. Všechny hroby a kříže byly ozdobeny květinami a při dominikánském kříži, vévodícímu kdysi hřbitovu, byl zřízen polní oltář. Zde se konalo slavné kázání a mše s hudbou a zpěvem a pak následoval průvod ke třem zastavením mezi hroby. Lidé zpívali píseň o vzkříšení mrtvých a pak vše zakončilo slavné požehnání.
Podle pověsti na tomto bývalém hřbitově ve Smetanových sadech do dnešních dnů občas o půlnoci prochází černě oděná postava muže s vysokou čepicí. Jednou si prý kterási vyzývavá služebná dodala odvahu, počíhala si o půlnoci na hřbitově na neznámé zjevení a čepici mu z hlavy vzala. I když pak všichni obdivovali její statečnost, dívce nebylo dopřáno se z popularity dlouho těšit. Hřbitovní duch se začal půlnoc co půlnoc dívce zjevovat a naléhal, aby mu jeho čepici navrátila přesně na tom místě, kde mu byla odcizena.
Dívka se nakonec po poradě s knězem vydala o půlnoci na hřbitov, svěcenou křídou udělala kruh a počkala na zjevení, aby mu čepici vrátila. Když se duch dostavil a natáhl ruku po čepici, dívka v neopatrnosti vykročila z posvěceného kruhu a to se jí stalo osudným. Ráno ji Jihlavané našli polomrtvou ležet u zdi kostela svatého Ducha a i když ji vzkřísili, odvážná dívka ještě o půlnoci téhož dne zemřela.
Zda je tato pověst pravdivá nevíme. Je však jisté, že na tomto dnes již neexistujícím jihlavském hřbitově Svatého Ducha ve Smetanových sadech bylo během tříset let jeho provozu pohřbeno neuvěřitelných 200 tisíc mrtvých. Jen v době likvidace tohoto hřbitova po roce 1887 bylo v dnešních Smetanových sadech napočítáno 2.993 hrobů.
Protože nové předpisy nedovolovaly umístění hřbitovů v městské zástavbě, byl v roce 1869 zřízen nový hřbitov na Panenském předměstí při silnici k Pelhřimovu. Dnešní Ústřední hřbitov byl založen na pozemku zakoupeném 26. února 1869 a k jeho vysvěcení došlo 26. září téhož roku.
Jedním ze zakladatelů Ústředního hřbitova byl jihlavský lékař Leopold Fritz, v té době člen městské rady a člen lékařské hygienické komise, která rozhodla o umístění nového hřbitova právě sem, mimo městskou zástavbu. Hrob tototo osvíceného jihlavského radního, po němž je dodnes ve městě pojmenována i ulice, nalezneme na levé straně před hřbitovní kaplí Nanebevstoupení Páně.
Když se v tomto dušičkovém čase vydáme na jihlavský ústřední hřbitov, můžeme zde dodnes číst důležitý vzkaz doktora Leopolda Fritze určený nám i těm, kteří přijdou po nás. Fritzův latinský nápis nad vchodem na hřbitov na průčelí vstupní budovy v překladu zní: V Kristu zemřeli, skrze Krista radostně vstanou...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 29. březen
(16. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 29. 3.:
Pondělí Svatého týdne
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 16. 3. (29. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: