Víte předně je zapotřebí říci, že s podobným problémem jako musí řešit vláda nemáme v naší zemi zkušenosti a bylo by tedy laciné kritizovat vládu za každou cenu. Naopak si myslím, že na začátku zareagovala rychle a udělala taková opatření, aby ochránila své občany a zabránila kolapsu zdravotnického systému. To je myslím správné ocenit. Původní předpoklady, které jsem z úst pana náměstka Prymuly slyšel byly 8tis. Nakažených do konce března a 15tis.nakažených do poloviny dubna. Nyní už slyšíme, že by mohlo být 15tis na konci dubna… Já nejsem epidemiolog, ale zdá se, že křivka se i při větším testování a určitě i díky opatřením podařila držet nízko a že tyto předpoklady se nyní zřejmě nenaplní. Mezery tedy jsou stále, zejména v zajištění ochranných pomůcek pro domovy důchodců, léčebny a další zařízení, které pečují o nejvíce ohrožené skupiny. To bych ovšem od dotazu utekl už příliš daleko, ale rozhodně je to slabá stránka vládních opatření a je potřeba to kriticky připomínat...
Nastal čas, kdy je nutné přestat řešit pouze zdravotní hledisko a začít problém řešit v dalších souvislostech. Ono totiž vše souvisí se vším a nelze vše podřídit pouze jednomu hledisku- zdravotnímu a republiku ekonomicky naprosto umrtvit.

Jak tedy může vláda či stát pomoci živnostníkům a podnikatelům?

V první řadě by měl stát prostřednictvím vlády začít sám u sebe. Je nutné začít dělat výrazné škrty a snížit výdaje na věci, které nejsou nutné. Například přehodnotit nákup bojových vozidel, zrušit dotace některým neziskovkám a všem těm politickým, zrušit některé úřady.., prostě začít obracet každou korunu a šetřit. Čeká nás to všechny a stát by v tomto měl určitě začít jako první. Bohužel tyto snahy jsem zatím nezaznamenal a je to má druhá velká kritika směrem k vládě. Říká se, že vše zlé je k něčemu dobré a já jsem přesvědčen, že je dnes obrovská šance přistřihnout chapadla neustále byrokratičtějšímu systému. Pokud by se stát sám stal úspornějším a menším, pak by nepotřeboval nalévat do pokladny stále větší příjmy a mohl by snížit celkovou daňovou zátěž a pomoci firmám a živnostníkům se znovu postavit na nohy. Můžeme se bavit, které daně snížit, které zrušit, jak vysoké odvody za zaměstnance atd., ale principiálně je toto jediná cesta jak ozdravit veřejné finance a pomoci zároveň firmám a živnostníkům. Představa, že stát bude platit každému ušlé zisky je samozřejmě nesmysl. Další vhodnou pomocí je poskytnout bezúročné provozní úvěry k překlenutí období, kdy podnikatelé nevydělávají. Tyto úvěry sice stát realizovat začal, ale nejsou tak zcela bezúročné, spíš dotované a navíc není zcela jasné jestli se peníze dostanou k těm nejohroženějším menším firmám a živnostníkům. To uvidíme, ale směr je to správný.

Jaké vidíte dopady ekonomického koronaviru ve svém okolí?

Mám firmu, která se zabývá kompletním kávovým servisem pro restaurace, bary, kanceláře atd. Sám jsem tuto firmu s kolegou budoval jak se říká od píky. Na začátku bylo prvních pár prodaných kilogramů kávy a dnes jsme firma se servisním střediskem a největší specializovanou prodejnou kávovarů na Vysočině. Tato situace nás však posouvá o několik let zpět a má jediná snaha nyní je, abychom dokázali udržet všechny naše zaměstnance a poskytované služby.
Je smutné se do této situace bez vlastního přičinění dostat, ale bojujeme a zvítězíme.
Zároveň sledujeme naše zákazníky, kteří jsou mnohdy v ještě složitějších situacích. Například majitelé restaurací, kteří si vybudovali své podniky a mnohdy se kvůli nim zadlužili. Jsou v nájmech, mají zaměstnance a úplně stojí nebo jen prodávají z okénka pár jídel denně, což spíš činí pro dobrý pocit. Někteří už neotevřou a těm ostatním statečným bude trvat i několik let, než se znovu nastartují jako před koronavirem. Deset let jsem v minulosti provozoval restauraci a kavárnu a tak tento obor vnímám velmi citlivě. Takový výpadek tržeb v situaci kdy mnohdy točíte každou korunu a jdete od měsíce k měsíci je teda šílený. Opět platí, že pokud chce stát zachránit tyto drobné podnikatele, tak jim musí výrazně snížit daňovou zátěž, jinak se nemají šanci z takového výpadku vzpamatovat. Doufám, že si to naše vláda uvědomuje.

Dotkne se to i zaměstnanců nebo jsou v ohrožení jen podnikatelé?

Samozřejmě, že ano, ale je to dobrý dotaz, protože jsou lidé, kteří si bohužel stále myslí, že to jak se daří živnostníkům a podnikatelům na ně jako na zaměstnance nemá žádný vliv. V malých firmách o pár zaměstnancích je všem jasné, že pokud se firmě nebude dařit, tak bude propouštět. Zaměstnanci mají blíž „do kuchyně“ hospodaření svého zaměstnavatele a vidí, že jejich mzdy tvoří část z obratu firmy a peníze nepadají z nebe. Ve větších firmách už to tak zblízka sledovat zaměstnanci nemohou, ale je to pořád to stejné. Tam pak mohou mít lidé zkreslené představy. Nebude-li se firmám dařit, bude se propouštět všude. Úřady práce už se od konce března plní a pokud v nejbližších dnech neskončí většina opatření, které nyní neumožňují firmám pracovat a živit zaměstnance, tak nás místo hrozby přehlcení nemocnic čeká stejně kritická křivka přehlcení Úřadů práce.
Proto znovu říkám zcela vážně, že by podle mě stát měl udělat maximum k ochraně domovů, léčeben, nemocnic a míst kde probíhá péče o starší občany, ale ostatní omezení začít rušit v co nejkratší možné době. Postupné imunizaci společnosti se stejně nevyhneme a dopady na hospodářství a celkové životy lidí mohou být obrovské. Přestaňme se bát a začněme prosím přemýšlet.