Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

17.4.: Krásu ručního zvonění technologie nenahradí, říká Vladimír Kalina

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Česká televize uvede dokument Lesní žal, vypovídá o tom, jak děti z Vysočiny teskní po lese, nabízí ale také novou naději
Sdílet článek
Nový dokumentární film České televize a Chaloupek s titulem Lesní žal jde do vysílání v úterý 21. března v 17.40 hodin. V režii Barbory Klocové vznikl film plný výpovědí dětí, které na Vysočině žijí, mají tu chaty, chodí na výlety, jezdí na tábory. Těmto dětem jejich lesy zmizely během pár let. Film vznikl jako reakce na kůrovcovou kalamitu nebývalých rozměrů. Původně šlo o psychologickou kvalitativní studii, která přerostla v půlhodinový dokument.
image-1
Film ale kromě negativních emocí, které se změnou v krajině souvisí, přináší i naději. Naději v podobě nových lesů a také v projektu Školní les. Více o projektu: www.skolniles.cz

Z textu na České televize:

Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve
vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak
si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v
lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají? A vidí nějaký způsob, jak by samy mohly lesům pomoci?

Na tyto a mnohé další otázky hledala odpověď environmentalistka Barbora Klocová v rámci
studie ve spolupráci se vzdělávacím centrem Chaloupky a s environmentálním psychologem
Janem Krajhanzlem z Masarykovy univerzity. Na kameru natočila celkem 31 osobních rozhovorů s dětmi a dospívajícími z Vysočiny ve věku 8 až 18 let. Z rozhovorů vyplývá, že masový ústup lesů děti citelně poznamenává. Skoro u všech dětí, které pocházely ze základních škol v Kamenici, Moravských Budějovicích, Brtnici a z gymnázia Jihlava, se autorka setkala se smutkem a steskem, u některých až s pocitem bezmoci nebo beznaděje.

Způsoby, jimiž se děti a dospívající vyrovnávají s tímto lesním žalem, se různí. Někteří se snaží takové myšlenky vytěsnit, utíkají do virtuálního světa počítačů a her. Jiní nacházejí útěchu v pomoci přírodě. Stav lesů chtějí aktivně zlepšit sázením a setím stromků. A právě to jim umožňuje projekt ekocentra Chaloupky Školní les. Kousek pozemku, o který se jeho majitel nestíhá starat, je věnován škole. Děti se v něm učí o přírodních procesech, biologii lesa, pozorují, jakými cestami se příroda vyrovnává s kůrovcovou kalamitou, a v neposlední řadě je zde právě proto, aby se s celou situací mohly děti vyrovnat a neztrácely naději.

V dokumentu vystupuje i pár dospělých, mezi kterými je například programový ředitel Chaloupek Martin Kříž. Vypráví, jak celý nápad školního lesa vznikl, jaké možnosti do výuky
přináší, a proč je důležité vyvézt žáky z lavic ven do světa. Dokumentární film, který z těchto
rozhovorů vznikl, umožní divákům nahlédnout do zdevastované krajiny a do duší místních dětí a poodhalit jejich názory na to, co se u nás s lesy děje. Hlavně ale nabízí naději, že ještě není pozdě na záchranu.

Foto: krajina Vysočiny, kde dřív stál les... (ilustrační)
- zprav -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 20. duben
(7. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 20. 4.:
Úterý po druhé neděli Velikonoční
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 7. 4. (20. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: