V dopravě se přechod času projeví tak, že noční vlaky jednorázově získají hodinu zpoždění.

Při letním čase se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je posunut dopředu obvykle o jednu hodinu. Znamená to také, že se posune čas východu a západu Slunce i čas pravého poledne. Místo kolem 12:00 bude Slunce přes léto procházet místním poledníkem až zhruba ve 13:00.

Účelem zavedení letního času byla původně úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století, konkrétně po "uhelných prázdninách" na jaře roku 1979. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.