"To, že se tento vlk přesunuje na tak velké vzdálenosti – v posledních měsících se přesunul dvakrát od Králického Sněžníku na Vysočinu – dokládá, že pravděpodobně hledá družku a nové teritorium. Na Vysočině má k dispozici dostatek vhodné potravy, kterou jsou především srnci, jeleni či prasata divoká", uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

"Nemáme hlášeny žádné škody na hospodářských zvířatech, přesto ale chovatelům doporučujeme, aby svá stáda preventivně zabezpečili. Na to poskytuje stát dotace, nově je možné žádat o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku opakovaného výskytu vlka. Ta představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy - tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy. Chovatelé mají také nárok na náhradu škod v případě vlčího útoku. Víme, že přítomnost vlků znamená pro chovatele komplikace, právě proto jim stát podporu poskytuje. Pokud informaci o výskytu vlků dostaneme včas, můžeme chovatele v dané oblasti oslovit a navrhnout vhodná preventivní opatření", doplnil V. Hlaváč.

V oblasti Českomoravské vrchoviny se vlci objevují od roku 2016, jde však pouze o jednotlivá migrující zvířata. Více pozorování bylo hlášeno jižně od Telče v roce 2019, ani zde se však vlci trvale neusídlili.

„Během skoro čtyř měsíců pohybu telemetricky sledovaného vlka původem z Polska jsme s našimi dobrovolníky a spolupracovníky ověřovali desítky míst jeho častějšího zdržování a našli zbytky po konzumaci zhruba desítky srnců. Vlk se pohyboval na území šesti krajů včetně okraje Prahy a poznal tak značnou část naší krajiny. Přestože se pohyboval i v poměrně obydlených místech, jeho pozorování lidmi byla vzácná, přemisťoval se především v noci a lovil nejdostupnější divoce žijící kopytníky,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA, který se věnuje sledování interakcí mezi lidmi a vlky.

Vlci putují na velké vzdálenosti a dokážou uběhnout až několik desítek kilometrů za noc – ať už při pohybu po svém teritoriu nebo při hledání nového. Naše kulturní krajina je hustě protkaná zástavbou a sítí silnic, které představují obtížně překonatelné bariéry. Přes dálnici D1 byly ve spolupráci AOPK ČR a Ředitelství silnic a dálnic vybudovány čtyři ekodukty, které živočichům slouží k překonání těchto bariér. Okolí některých ekoduktů však postihla kůrovcová kalamita a stromy jsou vykácené. To využívání ekoduktů velkými savci dočasně komplikuje.

Foto Hnutí Duha: ilustrační