1930 - V Jihlavě registrováno 1025 Židů.

1931 - Předsedkyní Spolku israelských žen se stala Ida Ornstein. Předsedou spolku Makkabi byl Oskar Winter a později Karl Lang.

1931 - Jihlavská obuvnická firma Humanic v Tovární ulici omezila výrobu a roku 1934 byla uzavřena. Ředitelem komerční rada Karel Kačer, jehož celá rodina zahynula v plynových komorách v Osvětimi.

1931 - Erwin Lang koupil bývalou Kernovu továrnu ve Starých Horách a obnovil výrobu.

1931 - Předsedou Židovské náboženské obce Richard Weissenstein. Předsedou Spolku Theodor Herzl byl Alfred Sommer.

1932 - 5. březen - V Legiodomě se konal karneval Spolku českých pokrokových Židů Jihlava.

1932 - červenec - Několik skautů Techelech Lavan z Jihlavy se zúčastnilo táborového setkání skautů v Borohrádku u Nymburka.

1933 - Předsedou Spolku Theodor Herzl se stal Emil Fischer.

1933 - 24. duben - Jihlavští Židé se rozhodli na základě situace v Německu bojkotovat německé zboží a tiskoviny, vystoupit z německých nežidovských spolků a vyjmout děti z německých škol. Současně organisovali peněžní sbírku na pomoc židovským uprchlíkům z Německa. Opatření bylo neveřejné.

1934 - 8. leden - Husův pomník a šest židovských obchodů v Jihlavě bylo pomalováno velkými rudými hákovými kříži.

1934 - Spolek Chevra Kadiša postavil na židovském hřbitově památník padlým v I. světové válce, na kterém je uvedeno 33 jmen.

1934 - V Jihlavě napočítáno 1206 Židů.

1935 - Předsedou Spolku Theodor Herzl byl Josef Popper.

1935 - V Palestině působil jako československý vicenkonsul Dr. Viktor Grünwald, rodák z Jihlavy.

1936 - Zemský úřad v Brně informoval důvěrným dopisem okresní hejtmany ve smíšeném území, že SdP provádí soupis Židů a emigrantů.

1937 - Předsedou Chevra Kadiša byl Berthold Ornstein. V čele sboru Schir Zion byl Karl Schnürmann. Předsedou Spolku pro ošacení chudých žáků Chanuka byl Julius Ornstein. Předsedou Spolku Theodor Herzl byl Robert Seidner. Předsedkyní Židovské organisace žen Wizo byla Cecilie Polak a zástupkyní Selma Grünfeld.

1938 - 9. červen - Situační zpráva Státního policejního úřadu v Jihlavě o obecních volbách v Jihlavě uvádí mimo jiné, že českým stranám jde o to získat židovské voliče, kteří však budou asi volit komunisty a sociální demokraty.

1939 - Leden - Noviny Jihlavské listy přinesly zprávy o uprchlících, Okresní pomocný výbor pro uprchlíky v Jihlavě děkoval za finanční dary od Beno a Richarda Spitzerových a Gustava Roubička.

1939 - 10. únor - Jihlava očekávala dalších 500 uprchlíků, obchodník Deutsch vykupoval obnošené pánské a dámské obleky a pláště.

1939 - 13. březen - Zpráva policejního ředitelství v Jihlavě uvádí, že při demonstracích vyvolaných jihlavskými Němci byly vytlučeny velké výkladní skříně obchodníků Karla a Bratří Goldreichů, Leopolda Wintersteina, Václava Topiče, Gustava Steinera a Gustava Roubička a firem Stapa, Trio, Respo, Lewange, Philipp Stiassny a synové Popper, Feissig a Nehera. Pachatelé nebyli zjištěni a všechny případy byly k datu 11.5. 1939 založeny a.a.

1939 - 14. březen - Sokkolská kronika: Němci zdraví provokativně Heil März, sokolovna musí být hlídána. 15. března ráno ordneři zabrali policii, bylo boží dopuštění. Němci řádili. Českému obyvatelstvu a obchodnictvu mlátili okna, výkladní skříně, provokativně se shlukovali na ulicích. Prováděli zvěrstva se židy a jinými lidmi. Před polednem přišlo vojsko. Pak teprve trochu byl pořádek.

1939 - 15. březen - Krátce po 5 hod. ráno se německé pořádkové oddíly vedené Emanuelem Sladkem z Jihlavy ujaly vlády nad městem. Vedení policejního úřadu Arbeitsamt byl pověřen dr. Engelmann, organisačními pracemi dr. Röder, vedením Okresního úřadu J. Schwerzenbach a starostou města dr. Brummer. Německým vojskem byly obsazeny české školy, městské průmyslové podniky a důležité budovy.

1939 - 25. březen - Sokolovna a biograf zabrány vojskem, sokolské cvičiště přeplněno tanky. Začalo zatýkání.

1939 - V noci z 29. na 30. března byla vypálena jihlavská synagoga v Benešově ulici. Z vyšetřovacích spisů Mimořádného lidového soudu v Jihlavě vyplývá, že aktu se zúčastnili nejen němečtí občané z Jihlavy, ale rovněž uniformovaní příslušníci německé armády. Orgány Schutzpolizei a gestapa byli zatčeni a po dobu asi dvou až tří tydnů vězněni ve věznici v Jihlavě: Vilém Roztomilý, Bedřich Habermann, Jan Mattl, Jan Mopils, Rudolf Krautschneider a jistý Lang. Po válce bylo proti některým z nich zavedeno přípravné vyšetřování pro zločin žhářství. Bedřich Habermann a Jan Mattl však zůstali nezvěstni kdesi na frontě a Vilém Roztomilý byl 7.6. 1945 zastřelen. V souvislosti s požárem byl dále vyslýchán Karel Schlögl, bývalý pletařský dělník, za protektorátu vězeňský dozorce v Jihlavě, který však jakýkoliv podíl na zapálení synagogy odmítl. Na jeho komplice, Artura Atmanspachera, majitele pletárny v Jihlavě, byl vydán zatykač, ale podařilo se mu odjet už počátkem května 1945 pravděpodobně do Německa. Mimořádným lidovým soudem v Jihlavě tak nebyl nikdo za vypálení synagogy odsouzen.

1939 - 30. březen - Kronika Vyskytné nad Jihlavou uvádí: "Kolem 2. hodiny ranní vyhořela synagoga v Jihlavě. Z toho důvodu vyhlášen ve městě výjimečný stav. Po 10. hod. večer nesmí nikdo na ulici."
Ze zápisků pana Václava Kratochvíla z Jihlavy: 30. března ráno ve 3. hodiny byla zažehnuta synagoga.
Protokol městské rady v Jihlavě z 6.4. 1939 uvádí: "Židovská synagoga v Schillerově čís. 44, jež jest majetkem jihlavské Židovské náboženské obce, podlehla dne 30. března t.r. požáru. Podle zprávy měst. stavebního oddělení ze dne 30. března t.r. byly prohlídkou zjištěny na zbytcích vyhořelého objektu závady, jež mohou ohroziti bezpečnost osob".

1939 - 30. březen - Jihlavské německé noviny Mährischer Grenybote otiskly na str. 3 článek věnovaný vztahu Čechů k "židovské otázce" a svobodným zednářům.

1939 - 1. duben - Vedení gestapa v Jihlavě ustanovilo zaměstnance Sorgera a Trübswassera řešením "židovské otázky". V r. 1941 Sorgera nahradil Kittler.

1939 - 2. duben - Noviny Mährischer Grenybote informovaly čtenáře jedinou větou, že ve čtvrtek 30. března vyhořel židovský templ v Schillerově ulici.

1939 - V nočních hodinách ze 7. na 8. dubna došlo k vypálení obřadní síně na jihlavském židovském hřbitově. V této souvislosti gestapem byli zatčeni bratři Küssové a jistý Schwarzirg. Všichni byli propuštěni po dvou týdnech z vyšetřovací vazby na přímý zákrok policejního ředitele Emanuela Sládka. Vyhořelý objekt byl později zbořen a nahrazen zdí se vstupní brankou. Nikdo z aktérů nebyl po válce postaven před soud, všichni byli nezvěstni.

1939 - 8. duben, sobota - Zápis Václava Kratochvíla z Jihlavy v kapesním kalendáři: Dnes spálena židovská kaple. (Lidové pojmenování obřadní síně na židovském hřbitově - pozn. autora)

1939 - 14. dubna - Situační zpráva okresního hejtmana v Jihlavě uvádí: Stržení busty z Masarykova pomníku před Masarykovou školou v noci z 11. na 12. dubna asi o 10. hod. občany německé národnosti. Šéf gestapa Dr. Würth informoval, že vyšetřování incidentu nebylo úspěšné.
Smetanův pomník ve Smetanových sadech byl stržen a neznámo kam odnesen. Šetření gestapa a Schutzpolizei bylo bezvýsledné. MUDr. Aloisi Fürstovi v Jihlavě byl po několik nocí pomalován hnědou barvou v německé řeči jeho dům slovy Judenknecht hinaus aus Iglau, Hurrenkerl a pod. Pomalování se stalo proto, že MUDr. Fürst pachatele nezjistil, ale upozornil kreisleitera Siegla, aby poučil své lidi a podobné zjevy se více neopakovaly.
České a židovské obchody a výklady byly vytlučeny pouličními elementy. Židovské bez výjimky, české některé. Dr. Würth ujistil okresní úřad, že u českých šlo o omyl. Pachatelé byli částečně zjištěni a oznámeni válečnému soudu, jména však neuvedl.

1939 - Úřadovna Židovské náboženské obce (ŽNO) v Jihlavě byla přemístěna do přízemí soukromého domu v ulici Palackého 30. Majitel domu p. Chmela uvedl v sokolské kronice, že sem byl svážen židovský majetek, psací stroje, kola, kožichy aj. a denně sem přicházelo gestapo.

1939 - 14. květen - Noviny Mährischer Grenzbote uveřejnily několika řádkovou informaci o odstranění vyhořelé židovské synagogy, tohoto "symbolu židovské arogance, který panovačně dominoval Schillerově ulici uprostřed města a nyní navždy zmizí".

1939 - 16. červen - Jihlavské listy - Maturitní zkoušky na jihlavském českém gymnasiu, mezi vyznamenanými uveden židovský student Hanuš Grünberger.

1939 - 23. červen - České noviny Jihlavské listy uveřejnily na třetí straně krátký článek Soužití Čechů a Němců a poměr k Židům. Podle vzoru Českých Budějovic mělo by ve smíšených městech dojít k vyloučení Židů z českých organisací a k vymýcení vlivu židovského, zednářského a rotariánského. V závěru se uvádí: "Lze očekávati, že k podobné akci dojde i v Jihlavě".

1939 - 30. červen - Karel Urban, městský vedoucí Národního souručenství, dementuje v Jihlavských listech tvrzení, že by "jeho choť byla židovkou".

1939 - 7. červenec - Jihlavské listy uveřejnily na druhé stránce krátkou informaci o postupující arisaci židovských obchodů, které zanedlouho úplně zmizí z jihlavského obchodního života.

1939 - 9. červenec - Jihlavské listy - článek Nový kulturní dům v Jihlavě. Němečtí kulturní činitelé hodlají umístit stavbu na místo právě odstraňované židovské synagogy.

1939 - 15. červenec - Kronika Vyskytné nad Jihlavou uvádí: "V noci byly demolovány židovské víkendové chaty v Pekelském údolí u Rantířova a v tamní hospodě na zahradě se objevil nápis ŽIDI VEN".

1939 - 31. srpen - Státní ref. reálné gymnasium v Jihlavě musel opustit na příkaz vyšších míst prof. ing. Otto Fuchs, jehož syn Rafael odešel z ústavu už 24.6. 1939. Otec zahynul v koncentračním táboře v Izbici a syn v Majdanku.

1939 - 1. září - vlna zatýkání, mezi jinými i jihlavský rabín Dr. Arnold Grünfeld. Prošel několika koncentračními tábory, zahynul 19. července 1941 v pokusné plynové komoře ústavu eutanasie v Pirně u Drážďan.

1939 - 1. září - České noviny Jihlavské listy uveřejnily informaci gestapa v Jihlavě týkající se styku židovského obyvatelstva s ostatním obyvatelstvem ve městě. Židům se zakazoval přístup do hostinců a kaváren, návštěva plováren a koupališť a vstup do městských sadů a parků. Živnosti, advokátní kanceláře a lékařské ordinace bylo nutné zřetelně označit, že jsou židovské - Jüdische. V nemocnici a chudobinci oddělit Židy od ostatních. Pro posuzování kdo je či není Žid a tím i obchod - závod je směrodatné ustanovení říšského protektora pro Č.M. z 21.6. 1939. Podepsán policejní správce Emanuel Sládek v.r.

1939 - 21. září - Státní ref. reál. gymnasium musel z příkazu vyšších míst opustit výpomocný učitel israelského náboženství, rabín Dr. Arnold Grünfeld, t.č. už vězněný v koncentračním táboru.

1939 - 27. září - Oberlandrat Jihlava započal s pravidelným sledováním stavu židovského obyvatelstva ve městě, bylo napočítáno 557 Židů (2,75% z celkového počtu obyvatel Jihlavy). Některé zdroje uvádějí zcela chybně, že ve městě žilo k 1.10. 1941 celkem 1271 Židů.

1940 - 4. leden - v Jihlavě napočítáno 441 Židů.

1940 - 19. leden - Jihlavské listy - nepodepsaný článek, Úkol a jeho podmínky, uvádí v závěru: "...ruku v ruce s národem německým, staví nás automaticky před nutnost definitivně dořešit otázku židovskou. Jakmile se tak stane, bude konečně možno plným právem hovořit o dokonalém společenství - za lepší budoucnost Evropy"

1940 - Po dobu nepřítomnosti rabína v Jihlavě zastupoval jeho úřad Moises Ingber, toho času rabín v Třebíči.

1940 - Jihlavští Židé vystěhováváni postupně do okolních českých obcí a měst včetně Prahy.

1940 - 16. únor - Jihlavské listy uveřejnily nepodepsaný článek s názvem Konec židovského vlivu v našem hospodářství. Informoval mimo jiné o nařízení říšského protektora z 10.2. 1940, které Židy definitivně zbavuje vlivu v obchodě a nařizuje arisování jejich podniků. V závěru je doslovně uvedeno: "Je jen zapotřebí, aby všechny nemístné ohledy, sentimentalita, a na nepravém místě projevený soucit odložili všichni čeští lidé. Tíha židovských rejdů byla dosti dlouho pociťována a dnes musíme míti všichni zájem na tom, aby český národ žil bez židovského vlivu".

1940 - 8. březen - Jihlavské listy informovaly o vyhlášce říšského protektora týkající se židovského majetku. Nejpozději do 15.3. 1940 bylo třeba vyplnit předepsané tiskopisy. Jeden tiskopis včetně poučení stál 4 koruny.

1940 - 9. březen - ŽNO v Jihlavě informovala Okresní úřad, že předložila výpisy z matrik, při čemž v matrice oddaných nebyl r. 1939 žádný zápis.

1940 - 21. červen - V Jihlavě došlo k přejmenování ulic a náměstí, Židovská ulice na Hans Sachsgasse a Mahlerova na Schönmelczergasse (dnes Mrštíkova).

1940 - 2. červenec - Zemský úřad v Brně vydal nařízení o Úpravě židovské otázky ve veřejných lékárnách. Všichni židovští zaměstnanci museli do 1.8. 1940 opustit lékárny.

1940 - 5. červenec - Okresní úřad upozornil všechny starosty o zákazu Židů navštěvovat sportovní podniky. Česko - německy psaný zákaz musel být uveden nejen na plakátech, ale také na tabulce při vstupu na hřiště či závodiště.

1940 - 26. červenec - Noviny Jihlavské listy upozornily čtenáře, že Židům je povoleno nakupovat denně od 10.30 do 12 hodin. Mimo tuto dobu je vstup Židům zakázán. Tabulky s uvedeným textem bylo nutné si vyzvednout na sekretariátě Gremia obchodníků Jihlava. Později došlo ke změně, nákupní doba se přesunula na odpoledne od 15 do 17 hodin. Pro maso bylo určeno řeznictví Jana Mrňáka a pro pečivo pekařství Antonína Jozla.

1940 - 4. září - v Jihlavě napočítáno 303 Židů.

1940 - 27. září - Jihlavské listy uveřejnily oznámení gestapa v Jihlavě: Židé jsou bezpodmínečně vyloučeni z dopravy pouliční dráhou. Tato vyhláška nabývá okamžitou platnost. Podepsán Der komm. Polizeidirektor E. Sladek m.p., SS - Obersturmbannführer, Führer der 107. SS-Standarte (Mähren).

1940 - 15. listopad - Jihlavské listy otiskly nařízení gestapa v Jihlavě, v němž se Židům zakazuje změna stálého bydliště a vzdalování se z okresu, které může povolit jen příslušná ŽNO po slyšení Ústředny pro židovské vystěhovalectví. Podepsán E. Sladek Polizeidirektor.

1940 - 29. listopad - Okresní úřad varoval všechny zaměstnance protektorátní správy, aby přerušili veškerý styk se Židy, jinak budou stíháni podle disciplinárních předpisů.

1941 - 2. leden - V Jihlavě bylo evidováno 270 Židů.

1941 - 31. leden - Židé jsou povinni do 14 dnů odevzdat řidičské průkazy a osvědčení motorových vozidel.

1941 - 21. březen - Vyšlo poslední číslo Jihlavských listů. Na str. 3 upozornění, že omezená nákupní doba pro Židy se vztahuje i na židovské obchody pod důvěrnickým vedením a na nákupy prováděné arijským služebnictvem.

1941 - 3. květen - v Jihlavě evidováno 170 Židů; 3. červen - 70 Židů; 1. červenec - 20 Židů, uvedený stav trval až do 3.9. 1941, kdy Oberlandrat sčítání ukončil.

1941 - 2. říjen - Vyšel zákaz veřejného provozování a rozšiřování židovské hudby.

1941 - 7. říjen - Okresní úřad upozornil na nařízení říšského protektora o označení Židů, uzavření všech synagog a modliteben a na opatření proti přátelskému vztahu Čechů a Židů.

1941 - 5. listopad - Gestapo za asistence SS oznámilo Josefu Vaňkovi, řediteli Státního referenčního reálného gymnasia v Jihlavě, že tímto dnem se ústav uzavírá.
V posledních třídních knihách jsou zapsáni poslední židovští studenti Jiří Jelínek, Harry Popper, Otta Posamenter, Otto Beneš, Ervín Bienenfeld, Karel Böhm, Hana Pollaková, Jiří Taussig, Pavel Schütz, Hanuš Polák, Hanuš Ranschburg, Jiří Friedl, Zdeněk Böhm a Jiří Böhm.

1941 - 11. prosinec - Okresní úřad vydal zákaz vstupu Židům do veřejných knihoven, čítáren, archivů, obrazáren a na všechny výstavy.

1942 - 19. únor - dozor nad pracujícími Židy - je třeba stíhat jakýkoliv projev sympatií vůči Židům, kteří pracují na veřejně prospěšných pracech.

1942 - 18. a 22. květen - Z Třebíče odjel 18.5. první transport označený Av, který odvezl do Terezína 720 Židů z Oberlandratu Jihlava. Přežilo pouhých 42 osob. Dne 22.5. odjel další transport Aw s 650 osobami, z nich se dočkalo osvobození jen 18 Židů.

1942 - 30. červen - Jihlavský lékař MUDr. Rudolf Goldmann uprchl z transportu do Terezína a ukrýval se v okolí Kamenice u Jihlavy. Po několika týdnech byl zadržen a spolu s manželkou a lidmi, kteří mu pomáhali na útěku. Všichni byli popraveni 30.6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně.

1942 - 14. červenec - vydány vyhlášky - Osoba, která přijala od Židů peníze nebo cennosti do úschovy, byla povinna je ohlásit. Židům bylo dále zakázáno užívat veřejných prádelen.

1942 - 20. červenec - Do tohoto termínu byli všichni povinni nahlásit starostům cennosti, které od Židů nakoupili nebo přijali do úschovy.

1942 - 16. září - Židé byli zbaveni občanských práv a tím také práva domovského.

1944 - Na policejní stanici do Českého Šternberku byla zaslána část duplikátů židovských matrik z Jihlavy a Polné. Ve vymezené místnosti tamního zámku přečkaly celé období okupace.

1945 - Krátce po osvobození se navrátilo do Jihlavy 32 Židů.

1945 - Bývalá Židovská ulice byla přejmenována na Brožíkovu, uvedený stav trval do r. 1990, kdy znovu získala název Židovská.

1945 - Řízení ŽNO v Jihlavě se ujal Otto Kohn.

1946 - 30. září - Rozhodnutím ministerstva školství a osvěty se ŽNO Jihlava stala jediným representantem zaniklých obcí v Dačicích, Jemnici, Slavonicích, Telči, Třešti, Třebíči a Velkém Meziříčí.

1946 - 16. prosinec - Chevra Kadiša v Jihlavě zastoupená Arnoštem a Richardem Weissensteinovými a Otto Kohnem požádala úřady o povolení činnosti. Spolek však byl JNV Jihlava 24. listopadu 1950 zrušen a stejně tak i další rodící se židovské spolky: Spolek israelských žen Jihlava, Židovský lidový spolek Theodor Herzl Jihlava, Spolek Šir Zion Jihlava, Spolek Chevra Kadiša Batelov, Spolek israelských žen Třešť a Spolek Makkabi Jihlava.

Židovská náboženská obec v Jihlavě přestala v r. 1946 existovat. Řada jednotlivců a rodin odjela do Israele a nebo vycestovala do jiných zemí.
V letošním roce se podařilo sestavit soupis obětí holocaustu za město Jihlavu. Zahrnuje rodáky, osoby s domovskou příslušností do Jihlavy a nebo uprchlíky před nacisty z Německa, Rakouska a ze Sudet, kteří získali asyl v Jihlavě. Jména 1.303 obětí jsou vypsána na výstavce v obřadní síni na židovském hřbitově v Jihlavě.
Sepsal a sestavil: Ladislav Vilímek, Rounek 25, 58841 Vyskytná nad Jihlavou, tel: 567276336
14. března 2009