Ale pro židovské spoluobčany dělali co mohli i katoličtí faráři a kaplani u nás, na českomoravském venkově.

Jen v samotné Jihlavě žilo na počátku roku 1938 jeden a půl tisíce Židů: Kačerovi, Spitzerovi, Goldmannovi či Hermannovi. Dnes lze vyjmenovat jen několik z desítek typických jmen některých jihlavských židovských rodin.

Ihned po Mnichovských událostech na podzim roku 1938 zaznamenaly farní úřady v českých zemích nebývalý počet žádostí o vydání matričních dokladů. Na Jihlavsku dokonce začaly v rychlosti některé fary přijímat na tyto výpisy z matrik pomocné síly, aby vůbec počet žádostí ohrožených židovských rodin zvládly.

Rodiny, které měly částečně židovský původ, se prozíravě snažily ještě před očekávanou německou okupací na farách získat doklad o takzvané čistotě rasy. Mnohým se to díky domluvě s faráři podařilo, mnozí se dokonce nechali pokřtít a zapsat do matriky jako katolíci, ačkoli i kněz věděl, že jde o „formální křest“. Leč lidskost a obava o sousedy v tuto těžkou chvíli dostala ve svědomí přednost.

A tak večer 14. března roku 1939, kdy již Slovensko vyhlásilo samostatnost a do republiky začala vstupovat hitlerovská vojska, bylo na poslední chvíli do matrik na Jihlavsku zapsáno v chrámech jihlavského děkanátu posledních 28 večerních „křtů“ židovských obyvatel...

Foto: Jihlavská synagoga v Benešově ulici, která byla vypálena v noci z 29. na 30. března 1939.Z vyšetřovacích spisů Mimořádného lidového soudu v Jihlavě vyplývá, že aktu se zúčastnili nejen němečtí občané z Jihlavy, ale rovněž uniformovaní příslušníci německé armády. Orgány Schutzpolizei a gestapa byli zatčeni a po dobu asi dvou až tří tydnů vězněni ve věznici v Jihlavě: Vilém Roztomilý, Bedřich Habermann, Jan Mattl, Jan Mopils, Rudolf Krautschneider a jistý Lang. Po válce bylo proti některým z nich zavedeno přípravné vyšetřování pro zločin žhářství. Bedřich Habermann a Jan Mattl však zůstali nezvěstni kdesi na frontě a Vilém Roztomilý byl 7.6. 1945 zastřelen. V souvislosti s požárem byl dále vyslýchán Karel Schlögl, bývalý pletařský dělník, za protektorátu vězeňský dozorce v Jihlavě, který však jakýkoliv podíl na zapálení synagogy odmítl. Na jeho komplice, Artura Atmanspachera, majitele pletárny v Jihlavě, byl vydán zatykač, ale podařilo se mu odjet už počátkem května 1945 pravděpodobně do Německa. Mimořádným lidovým soudem v Jihlavě tak nebyl nikdo za vypálení synagogy odsouzen.
Ladislav Vilímek (výpis z archivu)