Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.9.: Z policejního deníku: zloděj ukradl elektrokoloběžku; opilý řidič elektrokoloběžky boural

6.9.: Václav Pazourek vlastní 1 155 exemplářů Guinnessovy knihy rekordů

6.9.: V jihlavské zoologické zahradě se narodila mláďata alpaky

6.9.: Odlehčovací služba Adapta oslavila 10 let novým rekordem na hradě Roštejn

6.9.: O značku Vysočina – regionální produkt usilují tři noví výrobci

6.9.: Jednadvacetiletý muž připravil seniory na Žďársku o sto tisíc korun

6.9.: Den otevřených dveří a prevence v třebíčské nemocnici kromě jiného poradí, jak předcházet nemocem

6.9.: Advokát z Vysočiny zpronevěřil jemu svěřené peníze; kriminalisté ukončili vyšetřování rozsáhlého případu zpronevěry a podvodu

5.9.: Čtrnáctiletou Michaelu viděli z Jihlavy její blízcí viděli naposledy v pátek, policie žádá o pomoc veřejnost

5.9.: Z policejního deníku: vandal poškodil sdílené jízdní kolo

5.9.: Výstava obrazů Eva Macholánová - ani jedno zvíře v galerii Tympanon v Třebíči

5.9.: Rodinný běh Jihlavou letos pomůže Tinušce trpící Leberovou slepotou

5.9.: Mládě sovice sněžní v táborské zoo roste jako z vody

4.9.: Zámecká slavnost v Novém Městě na Moravě přivítá dámy i pány v kloboucích

4.9.: Záchranáři na Vysočině absolvovali během letních prázdnin rekordní počet výjezdů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Přijďte se do táborské zoo blíže seznámit s roztomilými surikatami
Sdílet článek
Trochu jako malé děti – hravé a neposedné. Pořád běhají, prolézají vykopanými tunely a různě dovádí. Některé ale umí pěkně zapózovat. To, když vyhlíží případné nebezpečí. Jejich ostražitý postoj přitom vypadá, jakoby se přihlížejícím vystavovaly na odiv. I díky tomu patří tyto drobné šelmy k nejoblíbenějším zvířatům z táborské zoologické zahrady. Na tuto sobotu 27. července proto ošetřovatelé pro návštěvníky připravili speciální setkání u surikat. Odstartuje přesně ve tři hodiny odpoledne.
image-1
„Věděli jste, že dospělá surikata odhází za jedinou minutu tolik písku, kolik sama váží? Přestože vypadají jako malí plyšáci, jsou to šelmy s ostrými drápy, které se nezaleknou ani jedovatého štíra. Díky spolupráci ve skupině dokáží ulovit i mnohem větší kořist, než jsou samy. A právě ve skupinách panuje přísná hierarchie, kdy každá surikata má jiný úkol – některé hlídají, další shání potravu a jiné se starají o potomstvo a učí mladé lovit. Při sobotním speciálním setkání u surikat se dozvíte ještě více podobných zajímavostí ze života těchto neposedných šelmiček a budete je sledovat při hodování na nejoblíbenějších pochoutkách. Co našim surikatám nejvíce chutná? To přijďte zjistit už tuto sobotu. Ve tři hodiny odpoledne se na vás těšíme u výběhu surikat,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Surikaty vlnkované chované v ZOO Tábor obývají skalnaté i písčité oblasti jižní Afriky a běžně žijí ve velkých skupinách čítajících až desítky členů. V těchto skupinách však panuje přísná hierarchie a rozdělení rolí. Rozmnožovat se může pouze dominantní pár, nepřipouští se příbuzenské páření ve skupině. Na místo dominantní samice nastupuje pouze její dcera, která čeká na samce z jiného rodinného klanu.

O mláďata se starají ostatní členové skupiny, protože dominantní samice velmi brzy opět zabřezne. Všechny ostatní surikaty jsou dominantnímu páru podřízené, přičemž každá surikata plní konkrétní úkol. Vybraní jedinci, kteří hlídají ostatní před predátory, stojí vzpřímení na vyvýšeninách, odkud mají dobrý přehled po okolí. Neustále se rozhlíží kolem sebe, což návštěvníkům připadá, jako by jim tyto hlídky pózovaly. Ve skutečnosti však hledají jakýkoliv náznak nebezpečí. Jiná surikata má za úkol shánět potravu, další se stará o potomstvo a jejich výchovu, jiné hloubí a vylepšují nory. Při nebezpečí se semknou a brání rodinnou skupinu společně bez rozdílu postavení ve skupině.

Surikaty se živí převážně hmyzem, pavouky a měkkýši, jejich oblíbenou potravou jsou sarančata. Neodmítají ani hlodavce, ptáky hnízdící na zemi a jejich vejce, ještěrky a další drobné živočichy. Občas požírají výhonky, pupeny a kořínky některých rostlin. Díky své obratnosti jsou schopné lovit i jedovaté štíry. Při lovu živé kořisti ji nejdříve udeří tlapkami a potom ji usmrtí kousnutím. Díky propracované skupinové spolupráci dokáží ulovit i zvíře výrazně větší než jsou samy.

K lovu i vyhrabávání nor či potravy surikatám slouží dlouhé drápy. Dokáží se postavit na dvě tlapky, stabilitu v této pozici jim zajišťuje dlouhý ocas. Surikaty vylézají z nor brzo ráno a hned poté si posedají na různá místa a sluní se. Po mrazivé noci, kdy teplota v poušti klesá i k nule, se totiž potřebují pořádně prohřát.
- fs -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 8. září
(26. srpen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 8. 9.:
Středa po neděli patnácté po Svatém Duchu Narození blahoslavené Panny Marie
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 26. 8. (8. 9.):
Mč. Adrian a Natalij a dalších 23 mč.; mč. Adrián, syn císaře Proba
Pror. Zachariáš a spr. Alžběta; mč. Iriada
mč. Nikita; svt.mč. Filius a dal.; mč. Theodot, Askliad a Maxim; mč. Jan Krétský
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: