V ranních hodinách nebo v podvečer se v současné době také často v blízkosti silnic tvoří mlha, která představuje pro všechny účastníky silničního provozu možné riziko. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení.

Používání předepsaného osvětlení na vozidle v případě zhoršené viditelnosti, za deště, mlhy nebo sněžení má svoje pravidla. Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna. Na kontroly nesprávně osvětlených vozidel se budou policisté v rámci běžného výkonu zaměřovat. Řidič, který za snížené viditelnosti má nesprávně osvětlené vozidlo, se dopouští dopravního přestupku, za který může být řidič uložena pokuta v příkazním řízení až do výše 1 500 korun a ve správním řízení od 2 000 korun až do 5 000 korun.

Pro jízdu v mlze by si měli řidiči zajistit dobrý výhled z vozidla, tedy na bezpečném místě zastavit a očistit přední i zadní sklo a očistit přední i zadní světla. Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být například odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista.

Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit před předjížděné vozidlo a pak hrozí velké nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je také mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka.

Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.

Mlha může výrazně znepříjemnit také jízdu na kole nebo chůzi chodcům. I pro chodce představuje podzimní počasí při zhoršené viditelnosti nebezpečí. Zvláště opatrní by měli být chodci při pohybu po komunikacích za soumraku a za svítání. Chodci jsou v silničním provozu ti nejzranitelnější. Vidět a být viděn, je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích, které platí pro všechny účastníky silničního provozu. Za snížené viditelnosti platí dvojnásob. Mnoho řidičů vozidel, kteří zranili chodce, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě.

Reflexní prvek umístěný na viditelném místě musí mít každý chodec, který se za snížené viditelnosti pohybuje po pozemní komunikaci, na níž není chodník ani veřejné osvětlení. Tuto povinnost stanovil zákon o provozu na pozemních komunikacích: Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retro reflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Za nesplnění povinnosti dané novelizovaným zákonem lze uložit pokutu až 1 500 korun. Každý chodec by měl pamatovat na to, že reflexní prvky používá proto, aby chránil sám sebe před případnou kolizí s vozidlem, jehož řidič chodce v tmavém oblečení bez reflexních prvků spatří mnohdy na poslední chvíli.

Chodec by měl být vždy pozorný, opatrný a ohleduplný. Musí chodit především po chodníku, a to po jeho pravé straně, nebo může chodit po vyznačené stezce pro chodce. Tam kde není chodník ani stezka pro chodce, musí jít po levé krajnici, nejvíce však dva chodci vedle sebe. Při snížené viditelnosti nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou. Vozovku by měl chodec vždy přecházet na přehledném místě, při přecházení přes vozovku využívat pokud možno přechody pro chodce se světelnou signalizací a vyznačené přechody, přecházet pouze na zelenou a je-li přesvědčen, že skutečně nic nejede. Chodec by nikdy neměl přecházet vozovku v zatáčce nebo mezi stojícími automobily. Pozor si chodci musí dát na přednost v jízdě tramvaje a vozidel s právem přednosti jízdy, jako jsou policisté, zdravotníci a hasiči. Chodci by měli vždy pamatovat na skutečnost, že žádný řidič nedokáže zastavit své vozidlo, pokud mu někdo náhle vstoupí nebo vběhne do jízdní dráhy.

Opakovaně se setkáváme s neosvětlenými cyklisty, kteří zbytečně riskují své zdraví nebo i život. Máme na mysli především cyklisty, kteří sedají na jízdní kolo v době snížené viditelnosti například při ranní či večerní cestě do zaměstnání a zpět. Právě podzimní období je pro cyklisty a všechny, kteří je na silnicích potkávají, velmi rizikové. Cyklisté nejsou dostatečně anebo vůbec osvětleni a nepoužívají ani reflexní prvky. Cyklisté musí dbát na to, aby jejich kolo mělo řádné vybavení. Ve výbavě jízdního kola nesmí chybět dvě funkční na sobě nezávislé brzdy. Pokud by došlo při jízdě k poruše jedné brzdy, druhá brzda musí umožnit bezpečné zastavení jízdního kola.

Jízdní kolo musí být vybaveno vpředu odrazkou bílé barvy, vzadu odrazkou červené barvy, oranžovou odrazkou na obou stranách pedálu a na paprscích kol. Přední bílá odrazka a zadní červená odrazka může být nahrazena odrazovými materiály umístěnými na oděvu či obuvi cyklisty. Oranžové odrazky na pedálech mohou být nahrazeny světlo odrážejícími materiály umístěnými na obuvi nebo v jejich blízkosti a oranžové odrazky na paprscích kol mohou být nahrazeny odrazovými materiály na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik či na koncích blatníků nebo bočních částech oděvu cyklisty. Pneumatiky a ráfky na jízdním kole nesmí vykazovat trhliny, praskliny a jiné zjevné deformace, které by zjevně narušovaly bezpečnost jízdy.

Za snížené viditelnosti musí být navíc jízdní kolo vybaveno světlometem svítícím dopředu bílým světlem. Pokud je vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem. Vzadu musí být jízdní kolo vybaveno svítilnou červené barvy. Zadní svítilna může být kombinována se zadní odrazkou červené barvy a může být nahrazena svítilnou s přerušovaným světlem červené barvy. Baterie jako zdroj elektrického proudu musí svou kapacitou zajistit svítivost světel po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení. Blatníky, zvonek, kryt řetězu, hustilka, nářadí a náhradní díly nepatří do povinné výbavy jízdního kola podle právního předpisu, ale jsou doporučené pro jeho provoz.

S výbavou jízdního kola také úzce souvisí vybavení cyklisty. Nesmíme zapomenout, že cyklista mladší 18 let musí za jízdy použít ochranou přilbu schváleného typu. Tuto přilbu musí mít za jízdy nasazenou a řádně připevněnou na hlavě. V dnešní době už i cyklisté starší 18 let, kteří nechtějí hazardovat se svým zdravím, používají při jízdě také ochranou přilbu. Oblečení cyklisty by mělo být pestré a nejlépe obsahovat reflexní prvky, které cyklistu na komunikaci více zviditelní.

Foto: ilustrační