Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
30.12.: Pacienty před plánovanou operací v novoměstské nemocnici vyšetří anesteziolog v nové ambulanci

30.12.: Novoroční ohňostroj v Jihlavě a ve Žďáře nad Sázavou doplní kulturní program

28.12.: Tříkrálový pochod na Křemešník zakončí zpívání koled v kostele Nejsvětější Trojice

27.12.: Dobrochové: Pomáhat je skvělý pocit. Kryštof Moravec, Filip Krejča a Ivan Traxler. Tři osmnáctiletí studenti jihlavského gymnázia Ad Fontes získali cenu Dobroch 2024

26.12.: V jihlavské nemocnici vytáhli na Štědrý den patnácti lidem kosti z krku, Ježíšek přinesl čtyři miminka

26.12.: V domě Gustava Mahlera v Jihlavě jsou vystaveny knihy vázané v kůži a pergamenu z 15. a 16. století

26.12.: S manžely Bezděčkovými do Řecka v centru PodpoVRCH v jihlavské zoologické zahradě

26.12.: Osm set let Pelhřimova je oslava nás všech, říká místostarosta Karel Kratochvíl

26.12.: Oprava frekventovaného Znojemského mostu v Jihlavě začne v roce 2027, provoz by měla omezit na devět měsíců

25.12.: V Knínicích na Jihlavsku a v Třebíči vzplály v podvečer na Boží hod rodinné domy

25.12.: Přiopilý řidič Mercedesu skončil v řece

25.12.: Kostel svatého Marka v Mostištích bude o novoročních svátcích otevřen pro veřejnost

25.12.: Během Štědrého dne způsobily požáry na Vysočině škodu téměř milion korun, jeden člověk utrpěl zranění

23.12.: Řidič Land Roveru se po dálnici na Vysočině řítil rychlostí 193 kilometrů v hodině, přišel o řidičskžý průkaz

23.12.: V Dukovanech na Štědrý den plánovaně odstaví čtvrtý výrobní blok

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Dobrochové: Pomáhat je skvělý pocit. Kryštof Moravec, Filip Krejča a Ivan Traxler. Tři osmnáctiletí studenti jihlavského gymnázia Ad Fontes získali cenu Dobroch 2024
Sdílet článek
Už tři roky pomáhají tři studenti gymnázia Ad Fontes jihlavské Charitě při potravinových sbírkách, sbírce vánočních dárků pro děti v nouzi nebo při prodeji koláčů pro hospic. Jak se kluci k dobrovolnictví dostali? Zašli jsme se jich zeptat přímo do školy.
image-1
Jak jste se stali dobrovolníky jihlavské Charity?

Kryštof: Moje mamka pracuje u Charity a jednou se mě zeptala, jestli s ní nechci jít na potravinovou sbírku. Je to asi tak tři roky zpátky. Řekl jsem si, proč ne, přišlo mi to jako hezká myšlenka. A musím říct, že mě sbírka moc bavila. Když mi pak mamka navrhla, abych řekl i klukům, neváhal jsem a oslovil je.

Filip: Jak říká Kryštof, k dobrovolnictví jsem se dostal díky němu. Když se mě zeptal, jestli bych to nechtěl zkusit, neváhal jsem. Měl jsem z toho pak opravdu dobrý pocit, že jsem mohl někomu pomoci.

Ivan: Úplně stejně jako Filip, a také z toho mám velmi dobrý pocit.

Jaká byla tedy vaše první společná akce pro Charitu?
Kryštof: Byla to zase potravinová sbírka. Naším úkolem bylo rovnat potraviny od lidí ve skladu.
Filip: Bylo to hrozně hezký, když lidé přicházeli a dávali nám potraviny, které jiní tolik potřebují. Byla to spousta krabic. Překvapilo mě, kolik lidí chce pomáhat.

Ivan: Také mě velmi potěšilo, jaké množství potravin lidé donesli. Měl jsem z toho takovou radost, že mi to hrozně rychle uteklo. Klidně bych tam ještě pár hodin zůstal.

Je vám nějaká charitativní akce bližší?

Ivan: Určitě ano. Narodil jsem se na Ukrajině a mám tam stále malou část rodiny. Sice jsem neměl možnost se žádné sbírky spojené s Ukrajinou zúčastnit, ale vím, že spousta Čechů pomáhá lidem, kteří to potřebují, i navzdory tomu, jak jsou daleko, a já jsem za to vděčný.

Filip: Já mám rád sbírku Koláč pro Bárku. Potkáváme se tam s lidmi, kteří chtějí pomoci a dost často si s nimi i povídáme. Zároveň jsme se díky sbírce seznámili i s pracovníky a klienty Bárky, pro které to všechno děláme. Bývá tam hezká atmosféra.

Kryštof: Já asi nemám žádnou nejoblíbenější akci. Je mi jedno, jestli prodávám koláč, nebo tahám těžké krabice. Jsem rád, že můžu pomoci tam, kde je to v tu chvíli potřeba.

Co na vaši charitativní pomoc říkají vaši spolužáci?

Kryštof: O tom, že děláme dobrovolníky, naši kamarádi samozřejmě vědí a kolikrát se za námi i na různých akcích stavují. Když jsme ve stanu na Masarykově náměstí prodávali koláče pro Bárku, přišli si je také nakoupit. Myslím a věřím, že naše dobrovolnictví vnímají jako správnou věc.

Příští rok vás čeká maturita a poté vysoká škola. Jak to vidíte s dobrovolnictvím do budoucna?

Kryštof: Do maturity budu pomáhat určitě a pak záleží, na jakou vysokou školu se dostanu. Chtěl bych jít na lékařskou fakultu na Masarykovu univerzitu do Brna, kde bude studium asi náročnější na čas. Ale pokud ho mít budu a bude příležitost, rád bych pomáhal i nadále.

Filip: Já bych chtěl v dobrovolnictví taky pokračovat. Stejně jako Kryštof chci jít studovat do Brna, i když školu ještě vybranou nemám. A pokud budu mít volnou chvilku a bude mě potřeba, rád při nějaké sbírce pomohu.

Ivan: Podle možností, ale pokud budou, určitě v tom chci pokračovat. Dělá mi to velkou radost.

Co pro vás ocenění Dobroch znamená?

Kryštof: Pro mě je to krásná zpětná vazba, že to, co dělám, má smysl. Je super, dostat takovou cenu. Navíc bylo hezké potkat na slavnostním večeru, kde se ocenění předávala, i ostatní dobrovolníky.

Filip: Přesně jak říká Kryštof, bylo fajn potkat se s ostatními lidmi, kteří ve svém volném čase pomáhají ostatním. Jejich příběhy mě motivují. A co se týká ceny, jsem za ni samozřejmě rád a vážím si toho. Moc děkuju vedení dobrovolníků v jihlavské Charitě, je tam skvělá parta.

Ivan: Má to pro mě podobný význam jako pro Kryštofa a Filipa. Příběhy, které tam zazněly, se mě často dotkly. Když jsem slyšel, co jsou lidé schopni udělat pro ty, kteří to potřebují, a kolik vlastní energie a času jim věnují, určitě mi to dalo motivaci pokračovat v tom, co dělám.

Pokud někdo v tuto chvíli váhá, jestli se dobrovolníkem stát, co byste mu vzkázali?

Kryštof: Ať do toho jde, protože čas je to nejcennější, co můžeme ostatním lidem dát. Navíc v dnešní době, kdy kolem slyšíte jen negativní zprávy, je fajn zjistit, že si lidé dokáží pomáhat.

Filip: Pomáhat je skvělý pocit. Člověka to v podstatě nic nestojí. Naopak.

Ivan: Rozhodně by si to měl alespoň zkusit. Je to báječný pocit. Pokud má strach z toho, že tam nikoho nezná, nemusí se vůbec stresovat, protože všichni, kdo u dobrovolníků v jihlavské Charitě pracují, jsou neuvěřitelně přátelští a dobrosrdeční. Rádi vám vše vysvětlí a se vším pomohou. Takže neváhejte a zkuste to!

Foto: Kryštof Moravec, Filip Krejča a Ivan Traxler pomáhají například i při sbírce Koláč pro Bárku
Lucie MAXOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 2. leden
(20. prosinec kalendáře iuliánského)
• 2025 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 2. 1.:
Nejsvětějšího Jména Ježíš
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 20. 12. (2. 1.):
Svt.mč. Ignatij Bohonosec; zesnutí spr. Jana Kronštadtského
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: