"Lasalettské mariánské proroctví" (léon Bloy) a lasalettské zjevení pronikalo inspirující duchovní velikostí náboženského kultu generaci katolických básníků - byli ovlivňovaní kouzlem osobnosti a cituplným monumentem katolické víry staroříšského vydavatele Josefa Floriana (1873 - 1941) . I když zázračné mariánské zjevení nedosáhlo světového věhlasu jako tomu bylo v mariánském zjevení v jihofrancouzských Lourdech nebo v portugalské Fatimě: "podivuhodnost La Salette - Pulchra ut luna, electa ut sol...": "Krásná jak Luna, čistá jak žhnoucí Slunce" (MUDr. J. Svítil-Karník) - inspirovala před padesáti lety básnického génia Jana Zahradníčka (1905 - 1960) k napsání básnické skladby LA SALETTA.
Zahradníčkův monument této básnické skladby je rozvržen do šesti zpěvů: ve zpěvu prvním je v časovou a prostorovou dimenzi včleněna dvojice dětí, jimž se zjeví Panna Maria se svým sdělením. ("Léto od nás odcházelo tak jak dosud žádné léto / stmívalo se, růže šly spát, děti se s pláčem / probouzely...") - tak modeluje básnický duch Zahradníčkův duchovní horizont celé básnické skladby... Jestliže je LA SALETTA, využívající zjevení Panny Marie - obžalobou a zároveň varováním, že se blíží "apokalyptický okamžik" (J. Deml) , kdy láska Marie Panny "už nemůže držet / Rameno trestající" (J. Zahradníček) - pak Zahradníčkova skladba ZNAMENÍ MOCI je naléhavým a dramatickým stupňováním tohoto okamžiku... Básník Jan Zahradníček je svědek, který protrpěnou sílou básnické vize jasnozřivě zaznamenává: "A v této chvíli / já se děsil / co se stalo s člověkem / co se stalo s jeho tváří..."
Tvůrčí vzepětí Zahradníčkova duchovního a básnického života - bylo vždy mnohonásobeno až v dnešek nedostižnými jeho překlady z díla rakouského lyrika Georga Trakla (1887 - 1914) , z monumentu lidského utrpení německého básníka doby klasicko-romantické F. Hölderlina (1770 - 1843) a z vrcholné tvorby německy píšícího pražského rodáka R.M.Rilka (1875 - 1926) .
Důkazem životnosti dávného výroku Jakuba Demla "podivuhodnosti v osudu básnické skladby" - bylo jednání zahraničního sympozia o "psychoanalýze v umění, poezii a arterapii" (Vídeň - září 1996) , v jehož průběhu bylo více než vzpomínáno, že Hölderlinova poezie, za autorova života a po celé 19. století nedoceněná, se stala předmětem mimořádné pozornosti na počátku 20. století... Jeho verše psané za prvních příznaků duševní choroby (1802 - 1804) předjaly svými temnými obrazy "alogismus poezie po 2. světové válce..." (Prof. Sigmund Freud) . "Pojď! bylo to jako sen, krvácející křídla / Se už zahojila, omládla naděje. / Ještě zbývá mnoho velkého nalézt, kdo tolik miloval..." - překládá Zahradníčkův tvůrčí monument jeho básnického ducha Hölderlina, jehož dílo působilo silně i v českém kontextu (a to nejen na halasovskou linii české lyriky a katolickou poezii...)
Zahradníčkovo "nové pojetí času" v básnické skladbě LA SALETTA: na jedné straně "božská chvíle" lásky rušící a znovuzakládající čas - na straně druhé "vědomí pomíjivosti" ohrožení lásky... - zaujalo překladatelské, hudební i výtvarně tvůrčí osobnosti. Naplňoval se dávně jasnozřivý Šaldův výrok z archetypálních úvah jeho génia: "Zahradníček vyrůstá vůčihledě. Je to veliký kouzelník verše, harmonizátor a modulátor po Březinovi největší, kterého máme. Je to v podstatě tragický extatik jako Březina..." (Šaldův zápisník VI., 1933 - 1934, s. 26 - 30) .
Dnes je stále tajemstvím obestřená LA SALETTA místem duchovních cest a zastavení (její památnost zpřítomňuje až magicky prozářenou stráň francouzských Alp...) Dávné duchovní přátelství a korespondence s obdivovaným autorem básnické skladby LA SALETTA Janem Zahradníčkem - dodnes připomíná památka tvůrce katolické poezie rodného Horácka MUDr. J. Svítila-Karníka (1870 - 1958) : na svých cestách Evropou navštívil jako mladný novoměstský lékař místo lasalettského mariánského zjevení... Celoživotní vzpomínky rozděloval o řadu let později s dr. Bohdanem Chudobou (1909 - 1982) a katolickým spisovatelem Janem Čepem (1902 - 1974) , kteří v době po roce 1948 emigrovali a místa lasalettského mariánského proroctví opět navštívili... Věrnost duchovního přátelství i korespondence s nimi je dodnes tklivým svědectvím nedostižných rozměrů jejich vyjímečných osobností...
Snad dodnes tkví v mysteriózním tajemství kytička vřesu, kterou z rodné krásy Horácka a Vysočiny položil mladý novoměstský lékař MUDr. J. Svítil-Karník v lasalettskou skalnatou půdu... Již jen ve vzpomínkách se opět připomene Zahradníčkův prorocký symbol "... barvy odlepené od věcí plují vzduchem jak rubáše / hledají mrtvého svého, vůně zůstaly stát / jak Marie před hrobem prázdným a otevřeným..."