Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Sháníte
marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Historický kalendář Jihlavy a okolí roku 1938
Sdílet článek
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
25.1.: Kolem 21. hodiny večerní se na obloze objevila nádherná polární záře. Někde hasiči měli dokonce pohotovost. Nastalo velké vzrušení mezi lidmi - prý bude válka.
2.2.: Ráno sněhová vánice. V noci v Jihlavě probíhalo cvičení CPO (Civilní protiletecké ochrany).
20.2.: Němci poslouchají projev Adolfa Hitlera v říšském sněmu - 10 milionů Němců se dostalo v důsledku versailské smlouvy do cizího područí.
11.3.: Převrat v Rakousku. Do země vstupují německé vojenské jednotky. Hitler navštěvuje Vídeň a Linec. Ve Dvorcích, a nejen tam, zábor Rakouska rozčeřil dosud klidnou hladinu všedního života. Němci tím byli utvrzeni ve víře v uskutečnění Hitlerových záměrů, počítali nyní na pevno i s anekcí ČSR. Horkokrevní ochotně vepluli do Henleinovy strany.
27.3.: Sílí nábor do SdP na Jihlavsku. Svaz německých rolníků přestupuje k sudetoněmecké straně SdP (Sudetendeutsche Partei).
7.4.: Sněhové vánice doprovází silné sněžení. V úvozech a kotlinách se tvoří přes metr vysoké závěje.
10.4.: Lidové hlasování v Rakousku a Německu. 99% obyvatel je pro Hitlera.
24.4.: Velký projev Konráda Henleina v Karlových Varech, ve kterém vyjádřil požadavky SdP.
28.4.: Stonařov vzdává poctu svému rodákovi : dr. Seyss Inquart byl jmenován ministrem pro Rakousko.
1.5.: Velmi krásný den. Němci slaví Den německé práce. V Jihlavě na střelnici (v prostoru západně od Štefánikova náměstí ) se jej účastní až 8 tisíc Němců z Jihlavy a okolí. Májové oslavy České Jihlavy pořádají legionáři, neúčastní se agrárníci, živnostníci a Národní sjednocení. Hovoří poslanec F. Richter.
21.5.: Mobilisace. Všude vládne shon a ruch. Do kasáren jsou povoláváni záložníci. V dalších dnech jsou ubytováváni v okolních obcích. Podle německého kronikáře z Vyskytné u Jihlavy dochází někde k incitentům s vojáky a v Měšíně a Zborné se údajně střílelo. Český kronikář ve Dvorcích poznamenal, že od toho dne vystupují obě národnosti proti sobě zjevně nepřátelsky.
V obcích národnostně smíšených žili Češi v napjatém očekávání věcí budoucích.
25.5.: Husův pomník na jihlavském náměstí Svobody byl v noci pomalován hákovými kříži. Na plotech se objevily nápisy - Pověste Henleina!
26.5.: Oslava 50. výročí trvání železniční tratě Jihlava - Kostelec. Slavnostní shromáždění na jednotlivých zastávkách. Hudba, čestní hosté, školy a spolky.
Během května probíhají předvolební schůze a agitace politických stran.
2.6.: Na náměstí v Jihlavě jsou němečtí mladíci v bílých punčochách napadeni českými. Při incidentu punčochy postříkány modrým ingoustem.
5.6.: Mladí turneři z Vyskytné podnikli svatodušní noční jízdu po okolních vsích. U Plander došlo ke střetu s českými obyvateli.
12.6.: Obecní volby v Jihlavě. Německá SdP získala 7418 hlasů a stala se tak nejsilnější politickou stranou. Získala však jen 15 mandátů, zatím co české strany získaly 25 mandátů a KSČ 2 mandáty. SdP podala proti volebním výsledkům protest.
28.7.: Obecní úřad v Třešti obdržel žádost židovských manželů Emila a Růženy Meissnerových z Vídně, aby byli přijati do Třeště, neboť jsou v Rakousku zbaveni majetku a vystaveni útisku a tyranisování.
31.7.: Celkem 134 zástupců turnerů z Jihlavska odjelo na turnerské slavnosti do Vratislavi. Německý kronikář si posteskl, že mnoho pohlednic s obrazem Vůdce, které odtud účastníci odeslali, se cestou ztratilo.
6.8.: V jihlavské Sängerhalle na Heulose se koná seznamovací večírek říšskoněmeckých státních příslušníků za účasti německého konsula. Zhoršování česko-německých vztahů tak pokračuje.
18.-19.8.: Britští vládní pozorovatelé, vojenský atašé mjr.R. Sutten Prata a vícekonsul P. Parse, navštívili Jihlavu, kde zjišťovali národnostní a politické poměry a údajně si prohlédli i novou českou školu ve Vyskytné u Jihlavy, která se tehdy úředně nazývala Německou Vyskytnou.
26.8.: Jihlavsko postihly lijáky a záplavy.
4.9.: Velká národní manifestace na obranu státu a míru na jihlavském Masarykově náměstí. Pořádali ji všechny české politické strany a německá sociální demokracie. Vyzněla pro spolupráci a spojenectví se Sovětským svazem. Na závěr zazněla československá a sovětská hymna.
7.9.: Delegace českých politických stran a německé soc.dem. požádala okresního hejtmana, aby tlumočil vládě projev loajality a aby neustupovala před požadavky SdP.
Nespokojenost českého obyvatelstva nad jednáním lorda Runcimanna s Henleinem. Na Havlíčkobrodsku vznikla myšlenka, pozvat lorda na lov ryb a seznámit ho s českým prostředím.
12.9.: Hitler pronesl na sjezdu strany NSDAP v Norimberku "velkolepý projev", jak poznamenal německý kronikář, ve které se zabýval i poměry v ČSR. Ještě toho dne došlo v Ústí nad Labem a v Chebu ke srážkám mezi českým a německým obyvatelstvem.
14.9.: U příležitosti výročí úmrtí T. G. Masaryka se nesměly konat žádné projevy. Přesto byl jeho pomník u kostela svaté Kateřiny v Havlíčkově Brodě obsypán květinami.
15.9.: Československý rozhlas přinesl zprávu o odevzdání zbraní.
17.9.: Na mnoha místech proběhly domovní prohlídky u funkcionářů SdP. Řada z nich uprchla, předseda F. Schmidt ze Stonařova do Vídně.
19.9.: Strana SdP rozpuštěna. V Drážďanech se uskutečnilo shromáždění sudetoněmeckých uprchlíků a funkcionářů SdP, kteří pronesli ostré projevy na situaci v ČSR.
21.9.: České politické strany a spolky a německá soc. dem. v Jihlavě zaslaly telegram presidentu a vládě ČSR a ubezpečily je svým odhodláním bránit republiku.
23.9.: Vyhlášena všeobecná mobilisace. Nadšený ohlas mezi českým obyvatelstvem. Havlíčkovým Brodem projíždí mnoho transportů a množství tanků. Německý kronikář poznamenal, že "narukující Češi spílají Němcům a ohrožují je nejhrubějším způsobem". Český kronikář popisuje mohutný pohyb vojska směrem ke Slavonicím, kde se předpokládal hlavní nápor nepřátel ve snaze odříznout Moravu a Slovensko od Čech. Podle všech známek se očekával první výstřel v den sv. Václava.
24.9.: Celkem 26 jihlavských Němců je vzato do ochranné vazby.
26.9.: V berlínském sportovním paláci pronesl Hitler velký projev. Během odpoledne Němci musí odevzdat radiopřijímače. Německý kronikář ve Vyskytné k tomu poznamenal, že "Čechům však byla rádia ponechána".
28.9.: Na některých místech dochází znovu "k zatýkání funkcionářů SdP, říšských Němců a jiných, Čechům nepohodlných Němců", což do kroniky zapsal kronikář z Vyskytné, kde bylo policií zatčeno 9 osob a následně odvezeno do Kutné Hory.
29.9.: V Mnichově podepsána dohoda čtyř mocností. Nadšení u německého obyvatelstva na Jihlavsku, na české straně hluboká deprese, veliké zklamání, pláč a spílání Anglii a Francii. Kronika Dvorců uvádí: Zpráva ta sklíčila mysli českého obyvatelstva předtuchou oškubání naší republiky, ale i předtucha, že dny příští budou horší předešlých, předtucha zániku samostatnosti, vážná obava i o holou existenci národa rozrušovala mysl všech Čechů.
1.10.: První zóna v Sudetech obsazena německými oddíly. Z pohraničních krajůustupují statisíce českého lidu ožebračeného a ztýraného.
3.10.: Němcům vráceny radiopřijímače. ČTK přináší uklidňující a varovná provolání.
5.10.: President republiky dr. Edvard Beneš odstoupil. Lidé v Havlíčkově Brodě stojí v Horní ulici a poslouchají jeho projev na rozloučenou. Všem se svírá srdce bolestí.
6.10.: Němci zadržení 28.9. propouštěni domů. Silnice a cesty vedoucí do Jihlavy hlídá četnictvo. Poslední zóna v Sudetech obsazena Němci.
10.10.: Jihlavou je rozšiřována zpráva, že německé oddíly přijedou do Jihlavy. Německý kronikář píše: "Po státní silnici ke Stonařovu se pohynuje stěhování národů. Z Hybrálce a Smrčné přicházejí do Jihlavy krojované skupiny k přivítání. Večer byl zatčen majitel tiskárny Rippl, protože tiskl malé papírové praporky s hákovým křížem. Večer Henlein hlásí v rozhlase, že sudetoněmecké území je beze zbytku obsazeno. Úžas a zklamání v Jihlavě a celém jazykovém ostrově je nepopsatelné a bez hranic, zatím co Češi dávají nepokrytě najevo svoji škodolibost".
12.10.: Do Jihlavy přicházejí němečtí konzulární úředníci. Na jejich přímluvu je Rippl propuštěn.
13.10.: Končí mobilisace, vojáci postupně vracejí výstroj. Český kronikář píše, že dávají nepokrytě najevo pomstichtivost nad skutečnými či domnělýmipůvodci tohoto neslavného ústupu a že pobyt mezi zklamanými a zrazenými vojáky drásal srdce.
16.10.: Nadučitel Scholz z Vyskytné přináší pro tamní Němce potěšující zprávu od dr.Brummera z Jihlavy - Nejsme zapomenuti!
Přijíždějí první uprchlíci ze zabraných území, mezi nimi i Židé z bývalého Rakouska. Příkladně do Stříteže přišlo pět českých rodin z pohraničí.
21.10.: Zákaz činnosti KSČ.
V podzimních dnech vytlučena okna české školy v Květnově. Řídící učitel a čeští občané napadáni.
28.10.: Státní svátek se stal pouhým pracovním dnem. V obcích se hovoří o výměně obyvatelstva. Kronikář ve Dvorcích k tomu zaznamenal: Několik rolníků z Jindřichohradecka, kteří se uchýlili do Dvorců, nabízí zdejším Němcům směnu svých lepších statků za jejich horší. Němci značně zadlužení bývali by tak učinili, leč takový čin by jim byl přičítán za zradu vůdce Hitlera a slibováno jim, že jim bude pomoženo jinak, z čehož jsme vyrozumívali další temné plány Německa.
31.10.: Havlíčkův Brod má slavný den. Na tamní letiště nastoupila letecká posádka o síle 250 mužů. Lidé poněkud zapomněli na bolestné rány předchozích dnů.
5.11.: Při ochraně státní hranice padl vojín Alois Honza z Hlávkova u Jihlavy, který při mobilizaci nastoupil k 21.pěšímu pluku do Čáslavi.
8.11.: Ráno ve 4.15 hodin pocítěno na Jihlavsku zemětřesení.
12.11.: Návrat Němců, kteří v září uprchli do Německa.
19.11.: Goebbels uklidňuje ve svém projevu v Liberci zbytek Němců v ČSR.
23.-25.11.: Jihlavští Němci znovu navlékají bílé punčochy a zdraví zdviženou pravicí, Heil Hitler a Sieg Heil. Dochází k dalším střetům s českým obyvatelstvem. K urovnání přijíždí do Jihlavy poslanec Kundt.
24.11.: V Jihlavě ustavena strana Národní jednoty.
25.11.: Udeřily mrazy. Zřízen německý úřad Arbeitsamt v Jihlavě, jeho vedoucí dr. Engelmann a dr. Roeder pokračují dál v politice SdP - připojení jihlavského jazykového ostrova k Říši.
27.11.: U Jihlavy, kolem Vyskytné a Rantířova byla vyměřena dálnice.
28.11.: V Jihlavě zřízen Deutsche Reichshilfe.
16. a 22.12.: Němcům vydávány peněžní poukázky na zboží a peníze v hotovosti.
Dál pokračuje nacisace jihlavských Němců a částečné zklamání, že Jihlava nebyla připojena k Říši. Probíhají jednání německých předáků o založení Deutsche Partei.
30.11.: Dr. Emil Hácha zvolen třetím presidentem republiky.
23.12.: Němcům navráceny odebrané zbraně. Sněží, překrásné vánoční počasí. Jenom nálada je všeobecně pochmurná.
26.12.: Hácha projíždí Jihlavou.
31.12. Zima přituhuje, padá sníh. Mezi uprchlíky z pohraničí, a nejen mezi nimi, panuje dál tísnivá nálada. Nevlídné počasí jakoby symbolizovalo neblahé dějiny.
Sestaveno ze zápisů v obecních kronikách, Historického kalendáře Františka Hoffmanna a archivních dokumentů.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku
Starší:
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
(4.8.2019)
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží...
Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
(3.8.2019)
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
(2.8.2019)
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
(29.7.2019)
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
(2.12.2018)
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
(31.10.2018)
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
(29.10.2018)
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
(27.10.2018)
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
(12.10.2018)
Kostely i kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici, tedy Trojjedinému Bohu, se prakticky vždy stavěly postupně tři, aby vytvořily trojúhelník. Jedním z nich je v okolí Jihlavy velmi zajímavý trojúhelník mezi chrámem Nejsvětější Trojice na poutním vrchu Křemešníku u Pelhřimova, pod nímž pramení zázračný léčivý pramen, dále mezi chrámem Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích u Jihlavy - a nakonec mezi chrámem Nejsvětější Trojice v Babicích u Moravských Budějovic.
(5.10.2018)
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
(3.10.2018)
Čas neúprosně utíká a tak až nyní, více jak s měsíčním zpožděním, můžeme si připomenout 170. výročí narození významného jihlavského rodáka, Augusta Prokopa. Narodil se 15. srpna 1838 v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí čís.54.
(29.9.2008)
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
(21.9.2008)
Jihlavsko je prakticky jediným regionem Vysočiny, který dodnes nemá svůj vlastní folklor. Pokusy naroubovat do této oblasti horácké zvyky ze sousedních regionů - například z Telečska či Žďárska - se setkaly s nezdarem a tak je hlavní město Vysočiny v této oblasti prakticky bez minulosti, bez tradic a bez kořenů.
(17.8.2008)
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(30.10.2007)
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
(16.10.2007)
Oteplování planety, blížící se soudný den či změna klimatu. Tak to jsou pouze jedny z mála oblíbených vysvětlení nejrůznějších klimatických katastrof. Toto řádění živlů se nám, lidem moderního věku, jeví občas svým rozsahem nebývalé. Zřejmě je tomu tak i proto, že lidský život je krátký a málokdo tak může pamatovat, že k podobným událostem docházelo v průběhu dějin vždy a čas od času dokonce i opakovaně.
(7.10.2007)
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
(27.8.2007)
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
(21.7.2007)
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
(9.7.2007)
Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
(6.7.2007)
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
(5.7.2007)
Výstavbě královského města Jihlavy předcházela stejnojmenná ves stojící při brodu přes řeku Jihlavu. Díky vyjímečné poloze na Haberské stezce a na hranicích Čech a Moravy byla ves i střediskem farního obvodu. Již před rokem 1233 tady stál farní kostel sv. Jana Křtitele...
(3.7.2007)
Už od prvního století měli křesťané v neobyčejné úctě hroby mučedníků. Přicházeli k nim a zde se modlili za přímluvu mučedníků u Božího trůnu...
(3.7.2007)
Svátek Božího Těla byl jedním z prvních, na které si počátkem padesátých let hodlal nastupující komunistický režim důkladně posvítit. Na stolech církevních tajemníků narůstaly stohy zpráv a hlášení informátorů o konání průvodů Božího těla na venkově Vysočiny.
(25.6.2007)
V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
(23.6.2007)
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
(30.4.2007)
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
(27.4.2007)
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
(21.2.2007)
Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako malý ministrant u svatého Jakuba jednou dostal na dva týdny "dištanc" za opakovaný hlasitý smích v sakristii před bohoslužbou. Na stěnách tam totiž tehdy všude visely přísné barevné nápisy: "SILENTIUM - TICHO".
(21.2.2007)