Stav památky u Mirošova v roce 1989 (foto autor článku)

Není kdo by stavěl, více, zdá se, je kolem nás vandalů. Pamatuji se zcela přesně, když jednoho dne dostal Semenářský státní statek v Jihlavě důraznou zprávu, že na cestě z Jihlavy do Polné je třeba urychleně a bezpodmínečně upravit a osadit všechny kříže. Zpráva přišla z míst nejvyšších, okresních, stranických. Inspektoři, kteří kontrolovali trať Závodu míru upozornili jihlavské orgány na neutěšený stav těchto symbolů. Bylo třeba jednat. Ber kde ber, spravovalo se jen to praštělo. Dodnes celá řada podstavců vůbec neodpovídá umístěnému kříži. Neladí materiál, proporce. Nebyl čas se na to všechno ohlížet. Závod se blížil. Nutné náhradní kříže poskytly venkovské hřbitovy a staré zrušené hroby v Jihlavě. Ještě, že bylo kde brát... Psal se rok 1985. Jen se dobře dívejte, až pojedete po státní silnici z Jihlavy do Polné.
Zastavme se ale na úplně opačném konci za Jihlavou. Na tichém rozcestí dnes napůl zapomenutých cest do Hojkova, Mirošova a Hubenova. Stojí zde nenápadný, ale pěkný litinový kříž. Právě o něm se dochoval v nedávno nalezeném třetím deníku Viléma Richlého z roku 1885 tento zápis:
Kříž památný.
Již od roku 1869 při převzání velkostatku Mirošova do majetku, mě tanulo na mysli, zda-li mně od Boha popřáno bude se léta 1886 dočkati, rok ten stoletého držení Mirošova v rukou rodinných, nějakou památkou oslaviti. A věru, nastal rok ten a odhodla jsem se kříž kamenný, památný, k oslavě Boží postavit!
Autor Vilém Richlý dále píše, že využil místa, kudy každoročně putují velké zástupy věřících na známou pouť na Křemešníku a současně je toto místo velmi dobře viditelné ze všech stran. A pokračuje:
Dne 7. září 1886 se přivezl na čtyrech vozích kříž kamenný, skvostný z Jihlavy, od kameníka Hurdy a byl téhož dne postaven. Kamen pochází ze skal Hojkovských a mramorová deska z Moravy, s nápisem - "Ke cti a chvále Boží a na památku stoletého držení Mirošova v rukou rodinných 1786 - 1886, Vilém Richlý, poslanec zemský a manželka jeho Evžena roz. ze Štanglerů". Vyplatil jsem kameníkovi za kříž i s postavením 155 zlatých. Dne 26. září zasvětil farář dušejovský P. Oliva kříž a držel kázání před křížem u velkého zástupu lidu z celého okolí, který se z kostela mirošovského, s korouhvemi tam odebral. Mimo mě, mé manželky a dcery Olgy byli zde z příbuzných pouze tchýně, švagr Leo z Maříže a švagr JUDr. Antonín Svoboda c.k. zemský rada s Hermínou. Kamil, můj syn meškal již na škole hospodářské, byl pouze při postavení kříže. Z věže zámecké vál prápor veliký v barvách českých. Později v listopadu se místo pusté obehnalo tarasem kamenným, zemí poněkud srovnalo, proti západu a severu smírčím a proti jihu a východu hlohem, pak uvnitř křovinami různými vysázelo a konečně zábradlím uzavřelo.
Závěrem je napsáno:
22. září 1886 v Novém Rychnově, knížecí milost podotknula, že v den zasvěcení kříže, 26. září, v modlitbě Boha prositi bude, by ráčil potomkům naším popřáti také druhé století šťastného držení Mirošova slaviti mohli.
Dopsáno. V roce 1986 byl majetek rodu Richlých či později Steibachů obhospodařován péčí Semenářského státního statku v Jihlavě a místního JZD. Modlitba se nenaplnila. Nebylo co slavit. Restituce přišly až o dalších deset let později. Zámek byl zcela zdevastován a demolován. Park a celé okolí rovněž. Zůstal jen tento úplně osamělý památeční kříž. Stojí a žaluje.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25

Zpět nahoru na začátek stránky