O čem že autor píše? Zajímá se o všechno kolem. Popisuje místní lesy a jejich složení, popisuje ptáky, lesní zvěř, hady, květenu na loukách. Zapsal veškeré celoroční dění na svém velkostatku. Stránku po stránce se můžeme procházet po okolních vesnicích a seznamovat se s křížovými kameny, s jejich popisem a pověstmi o jejich vzniku. Často jde o pohledy velice romantické a z našeho dnešního pohledu naivní, ale jsou velmi cenné, neboť celá řada křížových kamenů byla zničena a nebo byla časem přenesena na nová stanoviště. Na některých se projevilo působení času a dnes jen stěží můžeme rozeznat staré písmo nebo vyobrazení rozličných předmětů. Byl jedním z těch, kteří nebyli lhostejní ke svému okolí a právě jemu vděčíme za záchranu a popularisaci těchto, do té doby zcela opomíjených, kamenných památek. Konečně, dejme mu slovo, když popisuje dva kameny nalezené přímo v Mirošově či Mirešovicích, jak se tehdy říkávalo této vsi, která leží asi 10 km západně od Jihlavy.
1. MIREŠOVICE velkostatek má plotnu takovou s křížem a na straně pravé s bambitkou, nahoře jest r. 1644, pod ním "Mattej Mew," nyní stojí v zahradě a stál spíše hned za rohem zdi zahradní a jest o něm pověsť, že otec ovčák syna svého, z boje domu se vracejícího, když v době noční oknem do ovčína se ubíral, za zloděje držel a zastřelil. Na návsi ve vsi Mirošov stojí také plotna taková, na ní kříž, v pravo sekyra a v levo dýka. Povídá se, že zde někdo zmrzl! Celý kámen zapadlý jsem r. 1890 nechal vyzdvíhnouti a patřičně postaviti. Uprostřed, podél celého kříže vyrytá kopí.
Následuje soupis devatenácti míst, kde jsou zachyceny křížové kameny nebo plotny, jak je nazval autor této pozoruhodné knížečky. Podařilo se mu popsat celkem 24 exemplářů v okolí až k Jihlavě, a na opačné straně k Pelhřimovu, až po jeden poslední v samotném Jindřichově Hradci.
Byl to jistě pán všestranně nadaný. Jeho sběratelská vášeň naplňovala zámek a jeho komnaty archeologickými nálezy z blízkého okolí, sbíral mince, keramiku a porcelán. Však také na jednom z kamenných ostění vstupních dveří, dnes v soukromé sbírce, bylo jím vyryto: SBÍRKY ZÁMECKÉ 188(0) - (Vilém Richlý).
Další osud zámku byl více než tragický. Historické sídlo starých rodů a jedno z největších venkovských panských sídel v jihlavském okrese vůbec bylo po osvobození v roce 1945 Rudou armádou vyloupeno a od té doby dále upadalo. Všechno se všem nějak hodilo, a tak postupně zmizel i poslední kousek inventáře, podlahy, okna, zábradlí, až nakonec zůstal zcela pustý objekt. V době, kdy byl zámek "spravován" Semenářským státním statkem v Jihlavě došlo k jeho vyjmutí ze seznamu nemovitých kulturních památek a jedinečná, pro obec dominantní zámecká kulisa, byla v roce 1986 zbourána. Zmizela památka číslo 4996. Navždy. Je jakousi ironií osudu, že přehled nemovitých kulturních památek vydaný v loňském roce tuto skutečnost ještě nezaregistroval a tak případný návštěvník už nenajde zámek, ale holou pláň. Také zámecký park byl do tohoto seznamu zapsán pod evid. číslem 4997. Co z něho dodnes zbylo mi není známo. Před léty to býval prales, na jehož okraji byla zakládána políčka na brambory. Inu, výživa národa především!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41 Vyskytná n. Jihl.

Zpět nahoru na začátek stránky