Glosy Iglau.cz:
Sháníte
marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Darmo nadávat na zrcadlo, když před ním stojí opice...
Sdílet článek
Volba presidenta této země vstoupila do druhé třetiny. Zda bude hlava státu tentokrát zvolena a poslední volba již nebude (nebo naopak) je mi vcelku jedno. Bez hlavy státu totiž rozhodně nezůstaneme, protože se z 281 volitelů bezesporu jistě jednoho dne najde oněch minimálně 141. Takže v této chvíli je jistě jen to, že nás čeká aspoň ještě jedno online představení českých zákonodárců. Přičemž každému z Čechů doporučuji dnes aspoň několik chvil strávit u televizní obrazovky, řečeno přesněji u svého eletronického zrcadla.
Ano, myslím to vážně. U zrcadla. Protože to, co vidíme ve sněmovně i Senátu, jsme my!
Skřeky otylých upocených chlapisek s prsty drvoštěpů, kterým dělá problém složit větu obsahující podmět a přísudek, se totiž nijak zvlášť neliší od povyku lidu slyšitelného v této zemi kdekoli - od fotbalu až po haly obchodních řetězců zaplněných o víkendech k prasknutí. Jen s tím rozdílem, že lůza z ulice má na sobě protentokrát pro změnu namísto tepláků drahé, i když většinou stejně špatně padnoucí obleky...
Jací jsme my, takoví jsou ti, které volíme. Už psycholog Jung si kdysi všiml, že každý člověk neomylně preferuje u těch druhých právě ty rysy a sklony, kterými oplývá on sám, případně, kterými by oplývat chtěl. A protože máme demokracii založenou na volbě většiny, většina z nás volí v těch, které strany opět vnitřní demokratickou většinou generují, pouze a jedině svůj vlastní obraz. Nabídka je prostě jen a jen taková, jaká je poptávka.
Takže se namísto nářků raději rozhlédněme okolo sebe. Možná přitom zjistíme, že jednoho dne může být ještě hůř!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku