Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Druhá neblahá středa se pak dostavila 18. prosince roku 1935, kdy profesora Masaryka nahradil v presidentském úřadě zakomplexovaný, nervosní a chorobně ješitný Edvard Beneš. A právě to pak vedlo k mnoha dalším osudovým středám tohoto národa. Protože jen o tři roky později tentýž Beneš - v rozporu s tehdejší ústavou i zákony - zcela obešel parlament a sám, aniž by kdo z ústavních právníků či politiků proti tomu tehdy jakkoli protestoval, svévolně rozhodl o odstoupení části území Československa nacistickému Německu. Učinil to dle dikce Mnichovské dohody ve středu 21. září 1938.
Což vedlo k další středě, k 15. březnu 1939, kdy se zbytek okleštěné republiky stal během jediného dne snadnou kořistí Hitlerova Německa. Beneš i ze zahraničí dále pokračoval v započatém díle a tak ve středu 22. prosince roku 1943 dohodl v Moskvě s ruským tyranem Stalinem podrobnosti poválečného uspořádání Československa. V tuto předvánoční středu roku 1943 v Moskvě Beneš vyměnil budoucí samostatnost státu za ukojení své osobní pomstychtivosti, když za Stalinem přislíbené vyhnání čtyř milionů Němců z republiky uvrhl svůj stát na desítky let do sovětského područí.
A tak se pak nelze ani divit, že na nátlak Gottwalda ve středu 24. října roku 1945 Beneš vydal - opět bez parlamentu - dekret, jímž šmahem znárodnil 3000 klíčových podniků a firem v Československu. Kromě jiných tak z Benešova rozhodnutí stát svévolně ukradl například všechny banky, pojišťovny, doly i filmové společnosti.
Nu a tak bylo jen logické, že zase ve středu - 9. července 1947 - Československo odmítlo Marshallův plán a dobrovolně vstoupilo do plného vazalství sovětské říše. Středa 25. února 1948, kdy Edvard Beneš přijal demisi ministrů vlády a umožnil tak Gottwaldovi převzít absolutní moc v zemi, pak byla již jen smutnou tečkou za působením tohoto muže v čele státu.
Nicméně Benešův "středeční" duch na osudy milionů Čechů i Slováků působil i nadále. Konec jediného pokusu o reformu jím nastoleného komunistického režimu se totiž nutně dostavil právě před 40 lety, jak jinak než ve středu, a to 21. srpna roku 1968. V tu středu došlo zatím k poslední okupaci naší země, a to vojsky komunistického imperia, do jehož područí nás Edvard Beneš kdysi ve středu 22. prosince roku 1943 v Moskvě uvrhl.
A mimochodem: Edvard Beneš byl, jakožto jediný president této země až do dnešních dnů (pravda, s jedinou výjimkou protektorátního presidenta dr. Emila Háchy) narozen sám rovněž ve středu! Byla to tak patrně nejvíce osudová česká středa - 28. květen roku 1884...