Umělec se narodil 30. dubna 1877 v Jemnici v rodině síťaře, kde také prožil prvních osm let, aby se pak s rodiči a jeho dalšími sedmi sourozenci odstěhoval do Jihlavy. Na německé měšťanské škole se poprvé projevilo jeho malířské nadání. Díky učiteli kreslení J. Haklerovi, který se musel u otce dlouze přimlouvat, vydal se roku 1891 mladý Roman na svou první studijní cestu Podyjím. V tomtéž roce namaloval rovněž první obrázky z Jihlavy a okolí. Roku 1892 pak přijíždí do Prahy studovat na Akademii, ale kvůli stipendiu nakonec vstupuje na uměleckoprůmyslovou školu, kde zůstává až do roku 1895. Tehdy přestupuje na Akademii k profesoru J. Mařákovi na jeho krajinářskou školu. Jeho sen se tak naplnil. Svá studia končí v roce 1901. První výstava, první úspěch. Následují cesty do Itálie, Bosny a Hercegoviny, do Německa a Tyrolska. Maluje úspěšně i doma v okolí Jihlavy, Bítova, na Šumavě, v Praze, ale především se věnuje milovanému Podyjí. V roce 1914 se oženil s Martou Měšťanovou, dcerou drogisty z Třebíče. Krátce po svatbě je povolán na frontu, ale jeho účast na ruské frontě netrvá dlouho. Již v listopadu onemocní a končí v lazaretu v Brně. V březnu 1915 se mu narodila dcera Magda, ale to už opět slouží v armádě. Innsbruck, Tyroly, krátce dovolená ve Znojmě, a pak Bukovina, rumunská fronta, Sedmihradsko, až konečně v roce 1918 přichází onen šťastný návrat domů. Opět maluje a tvoří. Od roku 1923 do roku 1940 byl předsedou Svazu výtvarných umělců moravských, jeho čestným předsedou zůstal až do své smrti. Poslední jeho tvorba patřila Bítovsku. V úterý dopoledne dne 20. června 1950 umírá ve znojemské nemocnici na zápal plic ve věku 73 let.
Poprvé se představil na veřejnosti na jarní výstavě v pražském Rudolfinu v roce 1900. Zanedlouho se objevuje i v Jihlavě, kde vystavuje v roce 1902. Při této příležitosti kupuje zdejší museum jeden z jeho obrazů nazvaný "Selská svatba jihlavská," představující typický venkovský obrázek z té doby s veselou dyndáckou muzikou a svatebčany v pajeráckých krojích. Další výstava se uskutečnila v jihlavském Legiodomě a byla zahájena 3. června 1928. Autor zde představil celkem 54 olejomaleb a po dvou akvarelech a kresbách. Společně s ním zde presentoval své plastiky také sochař Julius Pelikán. Většina vystavených děl byla věnována scenériím z jižní Moravy a z okolí Splitu. Po druhé světové válce se Havelka představuje v Jihlavě až v roce 1949, kdy zde v září, v rámci festivalu Podzim na Vysočině, vystavuje v sále jihlavského pivovaru díla dokumentující snad všechna období jeho čtyřicetileté tvorby. Výstava byla doplněna ještě obrazy dalších malířů Vysočiny - H. Zezulové, J. Bulanta a V. Komerse. První souborná posmrtná výstava byla uspořádána v Jihlavě v červnu 1958 v Krajské galerii Vysočiny. Ke stému výročí umělcova narození pak byla otevřena další souborná výstava a to v Galerii Vysočiny v červnu 1977.
Díla Romana Havelky byla představena na více jak sedmdesáti výstavách. Umělec zanechal přes tři tisíce obrazů. Pohledů docela všedních, letmých, pohledů romantických a prozářených ranním sluncem na vodní hladině Dyje. Ale stejný pohled může návštěvníkům připomínat třeba údolí s řekou Jihlavou v Pekle poblíž Rantířova nebo pod skalami u Zaječího Skoku. Kdekoliv. Dívejme se alespoň malou chvíli očima tohoto umělce. Krása okamžiku. Byl, pominul, ale nabízí se další. Venku za okny galerie spěchá obyčejný den. Uvnitř plyne čas svým pomalým zázračným tempem. Dlouze upoutá docela malá litografie "Most na Pančavě" z dvacetidílného souboru, zapůjčená Moravskou galerií Brno. Mohutný kamenný most přes malý potůček, s nepostradatelným sv. Janem Nepomuckým. Pro mnohé z nás mlhavá vzpomínka z mládí. Už dávno je pryč. Ale díky obrázku se navrací. Škoda, že zde není vystaven celý soubor.
Je co obdivovat, nad čím užasnout. Připomenout si na rozměrných plátnech i docela malých kresbičkách celou tu krásu, která nás obklopuje a kterou tak často míjíme bez povšimnutí. A snad právě dnes, vlečeni oním ruchem a pachtěním, zajděme na krátkou hodinku do sálů Oblastní galerie Vysočiny Jihlava. Tiše postůjme a s očima dokořán se dívejme.
Výstava potrvá do 10. září 2000 a pak bude přenesena do Hodonína. A na samý závěr ještě jedna drobná, řekněme pozvánka, tentokrát do několika letitých a rozměrných publikací Augusta Sedláčka "Hrady a zámky". I zde můžeme obdivovat precisní kresby Romana Havelky, stačí navštívit nejbližší knihovnu či archiv.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25

Zpět nahoru na začátek stránky