Bílý Kámen
Bílý Kámen, Weissenstein, Albo lapide. Která ves se může chlubit hned třemi názvy. Od svého vzniku až do poloviny 15. století patřila želivským premonstrátům. Patrně byla založena kolem poloviny 13. století kousek vedle velkého kutiště, odkud se z hlubin země vynášela stříbronosná ruda. Ta potom putovala po svahu dolů k potoku na roztloukání, promývání a posléze na tavení v malých pecích. Podle dochovaného pomístního názvu RENN - HÜBEL a jednoho zdejšího těžaře pracujícího pro želivský klášter, který měl kontakty na dolnorakouské kláštery, můžeme se domnívat, že také zdejší horníci přišli z této oblasti. Sláva dolů však brzy pohasla, ale jejich velikost můžeme obdivovat dodnes. Největší kutiště má délku 230 m a obsahuje 27 šachet, z nichž některé mají průměr odvalů 12 až 16 metrů a hloubku kolem 5 metrů. Ruch na kutišti ustal asi do poloviny 14. století a tak poslední zmínky o této vsi se objevují už jen sporadicky ve IV. jihlavské městské knize v letech 1503 - 1509, kdy právě na Rennhublu se už jenom těžilo dřevo pro tesaře Hanuse Weysenstaynera. Obydlí se potom pomalu rozpadala až zarostla travou a tak v Trčkově urbáři z roku 1554 je Biley Kamen uveden jako pustý. Vraťme se však do vsi, kde uprostřed křižovatky tří cest vznikla jakási náves a na ní kaple sv. Petra a Pavla. Tato pozdně barokní orientovaná stavba vznikla v samém závěru 18. století. Uvnitř se nachází krásná ilusivní malba oltáře s postavami sv. Václava a sv. Floriana. Na bočních stěnách klenby jsou ve čtyřech kartuších vymalováni sv. Jeroným, sv. Ludmila, sv. Alois a sv. Josef. Kolem vstupních dveří je další velice zajímavá idealisovaná malba Zvěstování Panny Marie, Svatého Ducha a Anděla Strážce s mečem. Půvab umocňuje cihlová podlaha a světlo dopadající ze dvou bočních oken. Celá stavba byla opravena společným úsilím zdejšího obecního úřadu a věřících a před pár lety zde opět započaly tradiční pouťové bohoslužby. Naposledy se zde hluk traktorů mísil se zpěvem nábožných písní více jak stovky věřících z místa i okolí. K dalším zajímavostem patří již výše zmíněný zvláštní kámen vedle kaple, na němž je uprostřed jednodušší kresby letopočet 1754. Mohlo by se jednat o místo, odkud bylo započato s měřením zdejšího území pro potřeby Teresiánského katastru českého z roku 1757, které tehdy pořizovala každá vrchnost, v tomto případě město Jihlava. Další pamětihodností je kamenný kříž s okosenými hranami a se šípem, jeho vznik lze datovat do 15. století. Opodál byly zjištěny a popsány ještě dva křížové kameny po kterých však už dnes není ani památky. Prý byly zničeny při budování nové silnice, kdo ví... Ze severu je ves chráněna mohutnými lesy, kde se nachází velký lom a celá řada studní s výtečnou pitnou vodou, která je odváděna do vodojemu v nedaleké Vyskytné odkud bude postupně rozváděna do pěti vesnic. Inu, kde je voda, tam je život. A tak nic nestojí v cestě dalšímu rozvoji této pěkné vesnice. Ladislav VILÍMEK, Rounek 25 Zpět nahoru na začátek stránky |
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")