Další zprávy nalézáme na matričním archu čís. 78, který byl založen dne 28.12.1929 v jedné z jihlavských městských matrik, č.XXI., které jsou nyní uloženy ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Zde se dovídáme, že Dr. Grünfeld se narodil v Kroměříži dne 11. března 1887, že otec se jmenoval Salamon a matka Arnoštka, rozená Löserová. Ostatní údaje chybí. V rubrice "povolání" je uvedeno rabín. Domovský list získal od 1. ledna 1928 a to na základě §10 čís.IV/29. Jeho manželka se jmenovala Selma, rozená Schatzmannová. Narodila se 29. července 1897 ve Fürthu, kde se rovněž dne 9. listopadu 1921 konala svatba (v poznámce je uvedeno Fürth v Bavorsku). Další řádek tohoto matričního listu patří jednomu dítěti a to dceři Editě. Ta se narodila dne 15. prosince 1922 a to překvapivě v Norimberku. Dá se proto uvažovat, že zde Dr. Grünfeld s rodinou nějaký čas pobýval, což nebylo dosud známo. V rubrice "stav" je později škrtnuta zkratka "SV" a poznamenáno "vdaná". Stejnou rukou je zde učiněn i zápis z roku 1941, který se vša k týká záležitosti Dr. Grünfelda a to jeho úmrtí, což bude popsáno v další části. Nyní ještě otočíme list a podíváme se na bydliště v Jihlavě.
Po svém nástupu do Jihlavy, na místo rabína, byla rodina ubytována v Lewitově nadačním domě v Schillerově (dnes Benešově) třídě čp.30. Tehdy zde v I. poschodí byla řada místností náboženské obce, zasedací sál, knihovna, zkušebna synagodálního pěveckého sboru a ve II. poschodí byl byt rabína. Jedna místnost byla dokonce adaptována jako modlitebna pro zimní období. Ve fondu Stavební úřad v Jihlavě je registrována poslední žádost městské radě v Jihlavě a to ze dne 30. července 1936 na opravu fasády tohoto objektu. Žádost je opatřena oválným razítkem s textem - KURATORIUM - DES MARIE LEWITSCHEN - STIFTUNGSHAUSES. Podpis - Karel Bondi. Ten byl v té době předsedou bratrstva Chewra - Kadischa.
Není pochyb o tom, že na opravách a údržbě všech objektů židovské obce v Jihlavě měl nemalý podíl i Dr. Grünfeld.
Události však další rozkvět obce již nedovolily. Přichází rok 1939. Ve Státním okresním archivu Jihlava se nachází několik písemností, které dokreslují dramatický vývoj v tomto městě. Dne 30. března 1939 je zapálena synagoga. Zprávu o tom podává i kronika obce Německá Vyskytná (dnes Vyskytná nad Jihlavou). Několik dnů po této události je pomalován sousední dům MUDr. A. Fürsta německými nápisy "Judenknecht hinaus aus Iglau" nebo "Hurrenkerl" apod. To se stalo proto, že Dr. Fürst, jinak katolík a jeho žena rovněž, přivolal hasiče k hořící synagoze. České a židovské obchody jsou vytloukány. Židovské pak bez výjimky a ještě pomalovány. Na domech Židů se objevují nápisy JUDEN RAUS. Jeden z nich byl ještě v 60. letech dosti čitelný na domě č.p.21 ve Vrchlického ulici. Dnes se vedle sklepních oken nachází zbytky černé barvy. Dokladem je zpráva okresního hejtmana ze dne 14. dubna 1939. Z ní je patrný i liknavý přístup německých okupačních úřadů k zamezení těchto výtržností.
Dne 9. června 1939 se Dr. Arnold Grünfeld s rodinou musí vystěhovat ze svého bytu. Dům je zabrán pro německé obyvatele. Jeho nová adresa je uvedena - Iglau - König Alexandrastrasse (dnes Křížová) č.p. 35. Z tiskopisu Přiznání dani činžovní na berní rok 1940 se dovídáme, že bydlel v podnájmu u Dr. Richarda Klingera ato ve II. patře. Jak z listu vyplývá, byl Dr. Klinger plukovníkem zdravotní služby ve výslužbě. Dr. Grünfeld má vedle svého jména uvedeno rabín. Zajímavé je, že ostatní členové rodiny zde nejsou uvedeni a zdá se, že v této době byli mimo Protektorát. V domě bylo ubytováno celkem 14 nájemníků, z nichž několik bylo bezpochyby Židů, Bedřiška Kohnová, Ludvík Warbinek, Karel Schwarzkopf a další.
Na formuláři Městského úřadu v Jihlavě - Platební rozkaz za rok 1940, sepsaný dne 1. února 1941, je stále ještě uvedeno jméno Dr. A. Grünfeld a má zde vyměřenu nejvyšší dávku ze všech 11 nájemníků a to 1948,-K. Chybí však už jeho spolubydlící Dr. Klinger. Výčet těchto dat je zajímavý nejen tím, že nám ukázal poslední bydliště posledního jihlavského rabína, ale i tím, že uvedenou částku nemohl již Dr. Grünfeld zaplatit. Kolem začátku války nastala totiž v Protektorátě nová vlna zatýkání. Bylo zatčeno 2000 českých významných osobností veřejného života, jako rukojmí. Z Jihlavy to byl bývalý starosta Dr. Veverka, dále úředníci městské správy Výborný, Bitter, Blažek a také Dr. Grünfeld. Ti všichni se dostali později na svobodu, ale rabín Grünfeld již ne. Dne 10. září 1939 je v koncentračním táboře Dachau vzat do ochranné vazby. Jako "politický Žid" má zde až do 25. září trochu "lepší" podmínky. Je totiž stále ještě veden jako rukojmí. Dne 26. září je převezen do Buchenwaldu. Zde se životní podmínky den ode výrazně zhoršují. Jsou to poslední dny jeho života. Není svědků, není žádných zpráv. V červnu roku 1941 je převezen v rámci akce nazvané "14 f 13" do ústavu euthanasie v Pirně - Sonnensteinu poblíž Drážďan. Tady v tzv. Heilund Pflegeaustaltu zavraždili nacisté Dr. Arnolda Grünfelda spolu s dalšími 93 osobami v plynové komoře. Úmrtní list byl však vydán civilním úřadem Standesamt Weimar II. tj. Buchenwald. Datum smrti - datum vraždy: 19. červenec 1941. Místo jeho hrobu není doposud známo. Tento údaj potvrzuje i matriční arch města Jihlavy, kde je uvedeno Wýmar (Buchenwald) 19.7.1941. Touto rukou je psáno u dcery Edity "vdaná". V rubrice poznámek je mimo jiné uvedeno, že dnem 27. dubna 1939 je u Dr. Grünfelda zrušeno domovské právo a u jeho ženy Selmy pak dne 21. listopadu 1939. Konečnou tečkou je razítko Místního národního výboru v Jihlavě a zápis z 31.12.1948 o zrušení domovského práva podle zákona č.174 Sb. z 30.6.1948.
Jak bylo uvedeno výše, poslední spolubydlící Dr. Klinger není již v roce 1940 uveden na formuláři Městského úřadu Jihlava. Při pátrání po jeho osobě bylo v matrice č. XIII. zjištěno, že dne 27.10.1939 se přestěhoval do Prahy. Jednalo se o židovskou rodinu, manželka Melanie, roz. Schwarzkopf byla jihlavskou rodačkou a dcera Elsa Gertruda se narodila rovněž v Jihlavě. On sám pak byl přihlášen v Jihlavě od 29. listopadu 1918. Působil nějaký čas asi i v nově utvořené československé armádě. Nejzajímavější je odchod celé rodiny do Prahy. Je známo v Jihlavě, že významné a především majetné rodiny, byly ještě před transportem do likvidačních táborů stěhovány do luxusních pražských bytů a po jejich zařízení pak během několika týdnů odvlékáni. Na jejich místa přicházely rodiny nacistických pohlavárů.
Podle svědectví paní L.J. tomu tak bylo i v případě rodiny ředitele firmy HUMANIC, pana Karla Kačera. Okna jejich domu byla vytloukána kameny, z obav před možným incidentem se museli vzdát svého psa, kterého domovník odvezl do nějaké vzdálené vesnice a pak náhle dostala rodina příkaz k přestěhování do Prahy. Dcera Blanka ještě stačila napsat paní L.J., že dostali krásný byt na nábřeží, s pohledem na Vltavu, že mají kuchyň vybavenou elektrickým sporákem a vůbec, že se jim daří dobře... Celá rodina zahynula údajně v Osvětimi. A tak bychom mohli pokračovat v případě jihlavských židovských rodin dále!
Jediný svědek, který se znal s rodinou Dr. Grünfelda je paní M.S. z Jihlavy. Podle jejich vzpomínek, jednalo se o vážného, zádumčivého člověka. Více času věnovala jeho dceři Editě, se kterou se podělila i o jednu ze svých prvních lásek...
Ale vraťme se znovu k Dr. Grünfeldovi. Zcela náhodně bylo objeveno ve fondu Okresního úřadu Jihlava - svazek č.2284 - jeho jmenování rabínem v Jihlavě. V dopise čj.46.822/III-4 z 16.12.1929 je mimo jiné uvedeno: "Zemská správa politická upozornila městskou radu v Jihlavě, že rabín Dr. Grünfeld byl podle výnosu zemské správy politické v Praze ze dne 19.5.1927, čís.1/A-1840 z vedení matrik v Chebu odstraněn, jako osoba nedůvěryhodná". Tento problém, který vznikl patrně tím, že si vzal za ženu cizí státní příslušnici tj. Němku, řešil se až do roku 1930. Zachoval se i jeho Slib ze dne 13. června 1930 v Jihlavě, opatřený vlastnoručním podpisem s doložkou "správce matriky Židovské náboženské obce v Jihlavě". Přesto v roce 1931 byl vydán Zemským úřadem v Praze, a to 7. února, přípis č.j.59.157, nazvaný "Sňatky cizích příslušníků v ČSR. Odstranění chebského rabína Dr. Arnolda Grünfelda z vedení židovských matrik". V dopise se mimo jiné uvádí, že Dr. Grünfeld se prohlašuje "...navždy za nezpůsobilého zastávati úřad ma trikáře v obvodu Československého".
Následovalo odvolání Židovské náboženské obce v Jihlavě č.j. 7549/III/4/3 ze dne 3. března 1931, po němž se celá záležitost uklidnila a Dr. Grünfeld byl i nadále rabínem i matrikářem, což dokládají jeho další písemnosti psané vždy zásadně vlastní rukou a česky. Záhlaví dopisů včetně razítka Židovské náboženské obce v Jihlavě bylo vždy dvojjazyčné, nejprve české, pak německé. U některých druhů tiskopisů však tomu bylo i opačně. Z několika dopisů je možné zjistit, že Dr. Grünfeld byl v roce 1931 - 1932 rabínem i ve Velkém Meziříčí. Jeho posledním dopisem, zaslaným na Okresní úřad v Jihlavě, byl opis matrik za rok 1938, který je datován 16. ledna 1939. Další korespondence jiz nebyla nalezena.
Velmi zajímavým dokumentem je opis zápisu z volby nového jihlavského rabína z 30. října 1927. Mimo to, že je zde uveden přehled významných osobností Židovské náboženské obce, které se této volby zúčastnily, je i krátké hodnocení dvou uchazečů na místo jihlavského rabína: Dr Arnolda Grünfelda a Dr. Bernharda Wolffa. Pro nás je zajímavé především jeho studium na Židovském theologickém semináři ve Wroclawi v letech 1905 - 1912. Pro úplnost, Ottův slovník naučný uvádí, že zde v roce 1906 bylo 34 studujících. A právě jedním z nich byl i Dr. Grünfeld. Víme rovněž, že byl absolventem gymnasia, ale není známo, zda studoval v rodné Kroměříži. Od roku 1913 byl rabínem v Chebu t.j. plných 14 let do nástupu v Jihlavě.
Hodnocení jeho osoby se objevuje náhle v roce 1937, kdy Dr. Grünfeld podává žádost za výchovné za rok 1936. Z té mimo jiné vyplývá, že v této době byl rabínem pro židovské obce v Brtnici u Jihlavy a ve Třešti. Hodnocení na jeho osobu požadoval 12. června 1937 okresní hejtman Dr. Bočan a to dopisem, který je označený "DŮVĚRNÉ". Zprávu mu podává správce státního policejního úřadu (podpis nečitelný) a to v tomto znění: "Ve věci shora uvedené se sděluje, že důvěrně bylo zjištěno, že Dr. Arnold Grünfeld plní všechny podmínky pro zastávání funkce rabína přímo vzorně. Je osobou řádnou, charakterní, zasluhující uznání souvěrců obou národností. Dále bylo důvěrně zjištěno, že Dr. Grünfeld neprováděl sám v Chebu nesprávně sňatky, nýbrž prý jeden provisorní rabín neznámého jména provedl něco nesprávného na jméno Dr. Grünfelda. Za to bylo Dr. Grünfeldovi odňato vedení židovské matriky, čímž mu bylo velmi ukřivděno, rabínského úřadu však zbaven nebyl. Při nastoupení úřadu v Jihlavě bylo mu vedení matriky svěřeno a vede prý tuto ve vzorném pořádku". Následuje dopis Dr. Grünfelda ze 14. července 1937, adresovaný Okresnímu úřadu v Jihlavě, v jehož příloze zasílá mimo jiné i osvědčení o čsl. státním občanství. Celá tato podivná záležitost končí dopisem Okresního úřadu Jihlava ze 13. listopadu 1937, kde je Zemskému úřadu v Brně oznámeno ve věci Dr. Grünfelda, že "...Shora jmenovaný plní řádně všechny podmínky pro zastávání funkce rabína".
Ve svazku různých tiskopisů a hlášení Židovské náboženské obce v Jihlavě byl mezi jinými nalezen i list, v němž je poslední zmínka o Dr. Arnoldu Grünfeldovi, posledním jihlavském rabínovi. Je to "Poptávka v ohlašovacím úřadě státního policejního úřadu v Jihlavě na bydliště". Nese číslo Nr.273/oú. v Jihlavě 10.12.1940 a pak byl přehlášen do Prahy. Pro koho byla tato úřední zpráva určena nevíme, ale bezpečně víme, že místo v Praze, byl již od 10. září 1939 vězněn v Dachau!!! Tady důsledná nacistická evidence zcela očividně zklamala a nebo se jednalo o úmyslné pochybení.
Co říci závěrem. Díky archivním pramenům se nám tu a tam podařilo nahlédnout do života posledního jihlavského rabína Dr. Arnolda Grünfelda. Všechna tato fakta budou součástí výstavy, která bude uspořádána na malém pamětním místě na Sonnensteinu. Bude to malý holt jedné oběti akce "14 f 13". Malá pocta velkému člověku.
Zářivý bod v té obrovské mozaice židovských tragédií, které sebou přinesl nacismus. Zářívý bod, věčné memento, které si svět musí neustále připomínat. Proto, nehledě na úřední razítko v jihlavských městských matrikách o ukončení domovského práva podle zákona, dejme všem jihlavskýcm Židům, všem obětem holocaustu, věčné domovské právo, ať jsou z Jihlavy či odjinud.

(Použito z archivních materiálů ze Státního okresního archivu Jihlava, fond Okresní úřad Jihlava do roku 1949, fond Stavební archiv Jihlava, fond Berní správa Jihlava, dále pak korespondence autora s J. Hampelem z Drážďan a výpovědí jihlavských pamětníků, kterým touto cestou děkuji.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25

Zpět nahoru na začátek stránky