Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.11.: Uplynulý víkend: Vražda, pokus vraždy a sebevražda

20.11.: Stavební inženýr z Hrbova Josef Šabacký bojoval za Rakousko jenom krátce a domů se vrátil jako poručík československých legií. Pojďme se seznámit s jeho osudem

20.11.: Milovníci zvířat ocení možnost stát se ošetřovatelem v táborské zoo, pod vánočním stromečkem potěší i vstupenky nebo přenocování mezi zvířaty

20.11.: Magický adventní kalendář v zámeckém areálu ve Žďáře nad Sázavou představí zlaté prasátko nebo kometu

20.11.: Kriminalisté v Třebíči dopadli jednadvacetiletého násilníka

20.11.: Jihlavští kriminalisté varují: Pozor na neplatné bankovky

20.11.: Dvanáctimetrový smrk z Telče už stojí v Jihlavě na Masarykově náměstí

19.11.: Zemřel bývalý primátor Jihlavy Vratislav Výborný

19.11.: Velkomeziříčské muzeum připravuje výstavu Štědrý večer nastal

19.11.: U Kostelce havarovala dvě osobní auta, jedna osoba zemřela

19.11.: Střechu kaple Povýšení svatého Kříže v areálu havlíčkobrodské nemocnice poškodily větry a deště

19.11.: Policisté pátrají po šestašedesátiletém muži ze Žďáru nad Sázavou, nevrátil se z procházky do psychiatrické nemocnice v Jihlavě

19.11.: Jaderná elektrárna v Dukovanech dosahuje rekordní výroby

18.11.: Životní funkce pacientů po operaci v třebíčské nemocnici měří čtyři multifunkční pojízdné monitory

18.11.: Zdravotníci v nemocnici v Jihlavě ukážou, jak pečovat o proleženiny

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Krasonice a návrší Humberk

V posledním desetiletí se ponejvíce psalo o rozpadajícím se zámku, který stihne patrně krutý osud - demolice. Vůbec se nepsalo o zámecké kapli, o které se pouze jednou větou zmiňuje autor Topografie diecese brněnské Alois Hrdlička, když v roce 1908 stroze konstatuje, že zde "druhdy bývala". Asi to zámek neměl vůbec lehké už od počátku 20. století. Nejinak tomu bylo i v dávné minulosti.

O zdejší faře je první zmínka už v roce 1311, kdy právo podací patřilo klášteru v Nové Říši. Kostel sv. Vavřince má dnes sice barokní podobu, ale tu získal až při přestavbě po třicetileté válce. Není jistě bez zajímavosti, že už na počátku 16. století patřila fara protestantům a kostel byl přeměněn na modlitebnu. Tento stav trval až do roku 1622. Řádná duchovní správa zde byla zavedena teprve roku 1641. Pak přišlo švédské drancování při kterém byl zdejší farář Melichar Lampert zajat a vězněn. Teprve v letech 1894 až 1901 byla provedena důkladná oprava tohoto kostela.
Na blízkém návrší zvaném Humperk byla postavena kaple Narození Panny Marie. Postavil ji Karel Max hrabě Thurn. V roce 1901 byla zásluhou faráře Hugo Černého podstatně zvětšena a krásně upravena a za "nesmírného účastenství lidu z dalekého okolí" slavnostně vysvěcena. Má jeden oltář s obrazem Panny Marie a pro svoji útulnost a krásnou polohu prý se těší po okolí nemalé úctě. Tolik Alois Hrdlička.
Velice půvabnou knížečku nazvanou Panna Maria Humberská, kterou sepsal Dr. Rudolf Zháněl c.k. vojenský kurát v Praze, a byla vydána v roce 1906 v Brně, se o této krasonické kapli dočteme mnohé poutavé podrobnosti.
O jejím vzniku autor píše, že v roce 1660 byl Karel Maximilián hrabě Thurn postižen vážným očním neduhem. Marně se obracel na doktory, zrak mu slábl a hrozila slepota. V nouzi nejvyšší se obrátila pozornost celé jeho rodiny k Panně Marii. Pak přišlo jakési vnuknutí, aby si omyl nemocné oči ve vodě, která vyvěrala na nedalekém návrší pod starým mariánským obrázkem. Současně dal slib, že v případě uzdravení zde postaví kapličku. A skutečně, nemoc se dále nezhoršovala a zrak se mu opět v plné síle navrátil.
Hrabě svému slibu dostál. V roce 1664 zde byla postavena kaple a později byl v ní zavěšen obraz Matky Boží s Ježíškem a postavou poutníka na pozadí s mohutným stromem a romantickou horskou krajinou. Byl to dar, který prý hrabě Thurn dovezl z jedné své pouti do Itálie. Od té doby sem putovala nejen hraběcí rodina, ale také obyvatelé z Krasonic a okolních vsí. Návrší bylo nazýváno Thurnberk a později se ujalo Humberk.
Úcta k Panně Marii se projevila ještě s tím, že na krasoňovické návsi byla v roce 1720 postavena kamenná socha Bohorodičky a v roce 1772 byla kaple zaklenuta a povoleno v ní sloužit mše svaté.
Od té doby poutníků stále přibývalo a tak došlo k výstavbě nové výstavnější a prostornější kaple. Stavbu navrhl a finančně podpořil zdejší farář Hugo Černý a řídil ji mistr František Kolbábek z Heřmanova. Během přestavby původního objektu byla za oltářem objevena ve skále vyhloubená stará studna. Nová kaple byla zbudována v pseudogotickém slohu a s oltářem ve stejném stylu. Starý mariánský obraz byl částečně restaurován a uložen za oltářem. Jeho místo nahradila nová kopie na plátně, zhotovená malířem J. Šichanem. K vysvěcení došlo dne 8. září 1901 za přítomnosti novoříšského preláta Josefa Karáska, všech kněží z okolí a nepřehledných zástupců lidu. Ve stejný den se zde každoročně konají slavné poutě.
Dr. Zháněl dále popisuje řadu podivuhodných událostí, které se zde přihodily. V nedalekých Šašovicích byl malý chlapec stižen oční chorobou a při prohlídce u očního specialisty v Brně bylo rodičům sděleno, že chlapec oslepne a bude muset být umístěn ve zdejším ústavu. Po příjezdu domů prý žádal rodiče o cestu na Humberk, ale byl již večer a tak matka rozhodla, že se zatím k Panně Marii Humberské pomodlí a druhý den, že se tam vypraví. Mezi modlitbou hoch náhle zvolal: "Maminko, já vidím světélko!" Od té doby se jeho zrak vyjasňoval a nakonec se mu oči zcela uzdravily.
Nejslavnější poutě se zde konají v první červencovou neděli na svátek Navštívení Panny Marie a 8. září, v den vysvěcení kaple. Tehdy se zde scházejí dlouhá procesí, nesoucí v čele křížek a barevné korouhve, doprovázená zpěvy mariánských písní a modlitbami.
Autor se dále věnuje kostelu sv. Vavřince v Krasonicích a uvádí, na rozdíl od A. Hrdličky, že je to velmi stará prostá románská stavba, stejně jako tato ves. Na zámku v té době (1906) pobývala hraběcí rodina Attemsova. Dále píše, že v okolí je řada mariánských kapliček, příkladně ve Zdenkově a Jindřichově.
Za zmínku stojí historické pojednání o kapličce sv. Magdaleny, která kdysi stála v nedalekém lese, v místě, kde dnes stojí hájovna U Magdaleny. První zmínka o ní pochází z roku 1629. Roku 1650 prý v těchto místech založil zeman Zdeněk Matyášovský z Matyášovic osadu, která však brzo zanikla. Kaple byla roku 1767 obnovena a upravena, ale už v roce 1783 byla zrušena a přestavěna na hájovnu.
V jihlavském archivu jsem ve fondu Farního úřadu Krasonice objevil docela náhodou dva sešity, jeden nadepsaný Kaple na Humberku - příjem a vydání 1901 - 1950 a druhý Protokoly o stavbě kaple na Humberce r. 1900 - 1902. V té první jsou zapsány milodary věnované kapli při zahájení přestavby a následně pak každým rokem obsah tamní pokladničky. Obnosy se pohybovaly od 20 krejcarů do 200 zlatých.
Sešit Protokolů je prakticky průvodcem výstavby nové kaple. Dne 25. listopadu 1900 se sešel přípravný výbor pod vedením faráře Hugo Černého, aby jednohlasně schválil demolici staré a stavbu zcela nové kaple. Na kontě se objevila první suma ve výši 3.000 zlatých. Dále se počítalo s dary ve výši 2.000 zl., což by dohromady postačilo na stavbu důstojné kaple. První projekt předložil stavitel Jan Krištof z Nové Říše. Kaple byla navržena ve stylu pseudogotickém s rozměry 13,5 x 6 m. Výběrové řízení sice proběhlo od 3. do 23. března, ale nakonec stejně vyhrála nabídka stavitele Krištofa. Vše proběhlo řádně a ke spokojenosti všech. Uveďme ještě, že dne 20. října 1901 bylo rozhodnuto o kopání studny a dalších úprav celého okolí kaple.
Závěrečný zápis z 23. ledna 1902 uvádí: celkové náklady činily 7.987 zl. a 24 a půl krejcaru, zůstatek v hotovosti pak 215 zl. a 65 kr., které půjdou na fond udržování kaple. Vše jednoduché, přehledné, a výsledek - za pár měsíců - krásná kaple!

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)