Docela neobyčejný kříž
Zastavme se ale na úplně opačném konci za Jihlavou. Na tichém rozcestí dnes napůl zapomenutých cest do Hojkova, Mirošova a Hubenova. Stojí zde nenápadný, ale pěkný litinový kříž. Právě o něm se dochoval v nedávno nalezeném třetím deníku Viléma Richlého z roku 1885 tento zápis: Kříž památný. Již od roku 1869 při převzání velkostatku Mirošova do majetku, mě tanulo na mysli, zda-li mně od Boha popřáno bude se léta 1886 dočkati, rok ten stoletého držení Mirošova v rukou rodinných, nějakou památkou oslaviti. A věru, nastal rok ten a odhodla jsem se kříž kamenný, památný, k oslavě Boží postavit! Autor Vilém Richlý dále píše, že využil místa, kudy každoročně putují velké zástupy věřících na známou pouť na Křemešníku a současně je toto místo velmi dobře viditelné ze všech stran. A pokračuje: Dne 7. září 1886 se přivezl na čtyrech vozích kříž kamenný, skvostný z Jihlavy, od kameníka Hurdy a byl téhož dne postaven. Kamen pochází ze skal Hojkovských a mramorová deska z Moravy, s nápisem - "Ke cti a chvále Boží a na památku stoletého držení Mirošova v rukou rodinných 1786 - 1886, Vilém Richlý, poslanec zemský a manželka jeho Evžena roz. ze Štanglerů". Vyplatil jsem kameníkovi za kříž i s postavením 155 zlatých. Dne 26. září zasvětil farář dušejovský P. Oliva kříž a držel kázání před křížem u velkého zástupu lidu z celého okolí, který se z kostela mirošovského, s korouhvemi tam odebral. Mimo mě, mé manželky a dcery Olgy byli zde z příbuzných pouze tchýně, švagr Leo z Maříže a švagr JUDr. Antonín Svoboda c.k. zemský rada s Hermínou. Kamil, můj syn meškal již na škole hospodářské, byl pouze při postavení kříže. Z věže zámecké vál prápor veliký v barvách českých. Později v listopadu se místo pusté obehnalo tarasem kamenným, zemí poněkud srovnalo, proti západu a severu smírčím a proti jihu a východu hlohem, pak uvnitř křovinami různými vysázelo a konečně zábradlím uzavřelo. Závěrem je napsáno: 22. září 1886 v Novém Rychnově, knížecí milost podotknula, že v den zasvěcení kříže, 26. září, v modlitbě Boha prositi bude, by ráčil potomkům naším popřáti také druhé století šťastného držení Mirošova slaviti mohli. Dopsáno. V roce 1986 byl majetek rodu Richlých či později Steibachů obhospodařován péčí Semenářského státního statku v Jihlavě a místního JZD. Modlitba se nenaplnila. Nebylo co slavit. Restituce přišly až o dalších deset let později. Zámek byl zcela zdevastován a demolován. Park a celé okolí rovněž. Zůstal jen tento úplně osamělý památeční kříž. Stojí a žaluje. Ladislav VILÍMEK, Rounek 25 Zpět nahoru na začátek stránky |
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")