Adolf Kosárek
Věnujme alespoň malou vzpomínku malíři Adolfu Kosárkovi. Letos si 30. října připomínáme 140. výročí jeho úmrtí a příští rok uplyne celých 170 let od jeho narození. Při pohledu na tato výročí si snadno spočítáme těch pouhých třicet let jeho života.
Prohlídku zámku si ponecháme na samostatné vyprávění. Zámecký park však stojí za procházku teď hned. Nádherné stromy, o které je díky vedení zvláštní internátní školy, sídlící dnes v zámku, dobře postaráno, jsou chloubou celého areálu. Jejich obdivuhodná mohutnost a značné stáří jsou jistým předpokladem, že stály u kolébky našeho malíře. Snad právě šumění jejich listí ve větru či při podzimním opadávání navždy uchvátily Kosárkovu paletu. Jak jinak si vysvětlit, že není obrazu, kde by na první pohled neupoutal naši pozornost mohutný strom. Odborníci ho řadí k našim nejtypičtějším krajinářům poloviny minulého století. Krajina ze středních Čech, Krajina u Pardubic, Krajina ze Šumavy, Poustevna na horách a mnoho dalších děl je dokladem nevšedního malířova talentu. Dokonce Jan Neruda ocenil ve svých vřelých článcích veliké umění tohoto předčasně zesnulého umělce. Díky talentu a píli studoval nejprve soukromě, sám uprostřed polí, lesů a luk. Pak za pomoci arcibiskupa Schwarzenberga, který mu poskytl prostředky ke studiu na akademii u profesora Haushofera, vystudoval a usadil se natrvalo v Praze. Česká krajina, tak nazval jeden ze svých obrazů a nejen ten, většina ostatních je oslavou naší české krajiny. Krajiny a krásy uprostřed zeleně či holé kůry stromů. Putovat od jednoho obrazu ke druhému a vzdát hold malíři a životu... Adolf Kosárek podlehl plicní chorobě před 140 lety v Praze dne 30. října 1859. Ladislav VILÍMEK, Rounek 25 Zpět nahoru na začátek stránky |
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")