Podíváme-li se na souhrn všech objevů, bylo jich nemálo. Při opravách věže byly na měděných koulích zdobících osm nadokenních štítů nalezeny zajímavé nápisy mistrů a řemeslníků z let 1546 a pozdějších. Z hlavní makovice byl vyjmut přesný popis oslavy konané dne 25. října 1825, při zasazování pozlaceného patriaršího kříže na věž, který tehdy prováděl jihlavský měšťan a pokrývač Tomáš Januška. Práce sledovalo velké množství zvědavců. Slavnostní dokončení díla se odehrálo za víření bubnů a hlaholu trub a závěr provázelo sedm přípitků.
V západní části chrámové lodi bylo objeveno několik zazděných oken a v presbytáři krásné sedile a žulová destička s letopočtem 1744, což by potvrzovalo rok, kdy byla do této závěrečné části vestavěna dnešní sakristie. Ta byla původně postavena spolu s kaplí sv. Wolfganga podél východní zdi, což už v minulosti dokumentoval jihlavský historik JUDr. Emanuel Schwab a co dnes potvrdil archeologický průzkum na Minoritském náměstí. Dodejme jen, že tady býval až do 18. století hřbitov s márnicí a ohradní zdí. Část náhrobních desek byla po zrušení hřbitova použita k vydláždění chrámové lodi. Škoda, že před vlastní likvidací nebyl pořízen plánek hřbitova a desky podrobněji nepopsány, jak to učinil v roce 1789 jihlavský mědirytec Johann H. Marzy v případě hřbitova při kostele sv. Jakuba.
Mezi další významné objevy patřila celá řada fresek či jejich fragmentů. K nejvíce obdivovaným se nepochybně řadila ta největší, na které je vyobrazeno přepadení Jihlavy v roce 1402 a dále nadživotní postava žehnajícího Krista. Nejstarší je patrně výjev Ukřižování na jednom z pilířů, zatímco zcela zakryt barokním oltářem je výjev Posledního soudu v příčné lodi. Všechny fresky včetně obrazů malovaných na plátně restauroval nebo zakonzervoval akad. malíř Jan Janša z Brna. Nesmíme zapomenout ani na sochy několika světic, které byly nalezeny stavitelem Karlem Chlubnou dopoledne dne 1. září 1933. Byly zasypány v suti pod podlahou a na doporučení památkového úřadu se jim dostalo místa v odkrytém sedile na úravé straně presbytáře. A tak bychom mohli ve výčtu zajímavých nálezů pokračovat. Zde je třeba poznamenat, že všechny nálezy byly pečlivě dokumentovány a publikovány v regionálním českém i německém tisku.
Náš krátký pohled do obnovy kláštera minoritů a chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě by mohl končit. Slavnostně tak bylo završeno mnohaleté úsilí všech aktérů zúčastněných na tomto krásném a ušlechtilém díle. Slavnost znovuotevření a posvěcení chrámu se konala v neděli 19. listopadu 1933. Během ní probíhaly české a německé bohoslužby a slavný průvod ulicemi města. Chválou tehdy nešetřily žádné noviny. Na závěr dodejme, že do makovice na věži byla uložena pamětní listina, kterou sepsal městský písař J. Šlajs a která končí větou :
„Bože, k Tvé slávě vybudována byla stavba tato. Žehnej vlasti naší, republice Československé, a připrav ji na pouť za šťastnou budoucností“.
- pokračování ve čtvrtek 5. června -