Nové století započalo ve znamení Božského Srdce Páně a celý rok byly výhody milostivého léta. V Jihlavě se konala jubilejní odpustková procesí od kostela ke kostelu, kterých se 19. května zúčastnilo několik tisíc věřících.
14. října 1902 zde zemřel na následky mrtvice ve věku 59 let kvardián P. Nansuet Adámek. Smuteční obřad vedl farář od sv. Jakuba P. Alexander Beckert. Novým kvardiánem se stal brněnský kvardián P. Leopold Tůma, který pobýval už dříve v Jihlavě coby kaplan a město velmi dobře znal. V listopadu se vzdal katechetury v sirotčinci minorita P. Rainer Hausner.
V květnu roku 1908 proběhla další generální vizitace a biřmování. Autor svatojakubské kroniky poznamenal, že oficiální hostiny na tamní faře se účastnilo 33 hostů. Od minoritů byli přítomni kvardián P. Tůma a jeho tři kaplani P. P. Rainer, Innocens a Fabián.
V roce 1911 se konal na Strahově eucharistický kongres, jemuž byli přítomni i zástupci z Jihlavy. V této souvislosti proběhly rovněž eucharistické dny v Jihlavě. Dne 24. října se oslava konala i ve zdejším chrámu Páně a při slavnostní mši byl kostel zaplněn do posledního místečka.
V roce 1913 se opět slavilo. Jubilejní procesí k 1600. výročí milánského ediktu se konalo ke všem zdejším kostelům a každá národnost měla svůj průvod.
Válečné období probíhalo ve znamení velkého utrpení a modliteb. Došlo na rekvírování zvonů.
V roce 1924 nastoupil minorita P. Cyril Janota, který byl nějaký čas kvardiánem opavského kláštera minoritů u sv. Ducha. Každodenně již po páté hodině ráno zpovídal v klášterní chodbě a ve stáří sloužil i ranní bohoslužby v promrzlém kostele. Vyučoval náboženství na všech jihlavských školách.
Od 19. ledna 1929 byla ve zdejším chrámu zavedena na rozkaz konsistoře jedna česká mše svatá a to vždy v neděli o 11 hodině. Nařízení se neobešlo bez houževnatého odporu německých věřících a bez rozsáhlé podpisové akce českých farníků. V květnu pak začala u minoritů rovněž česká májová pobožnost a to vždy ve čtvrtek.
V roce 1927 v noci na masopustní úterý zemřel zdejší kvardián P. Leopold Tůma. Podle kronikáře měl veliký pohřeb. Na jeho místo nastoupi z Brna kaplan P. Šebestián Vavrečka.
V roce 1929 se zde v písemných pramenech objevuje poprvé P. Alfons Lhotský. V roce 1932 si jednu ze zdejších klášterních místností adaptovala na loutkové divadlo katolická tělocvičná jednota Orel.
V roce 1935 přibyla ve zdejším kostele další česká májová pobožnost a to v úterý. Od té doby měly obě národnosti, česká i německá, stejný počet těchto obřadů.
Jen krátce je třeba zmínit na tomto místě generální opravu chrámu Nanebevzetí Panny Marie v letech 1929-1933, kterou lze velmi dobře sledovat na stránkách Jihlavských listů. My si pouze připomeneme jména stavitelů Karla Chlubny a ing. Emanuela Langa z Jihlavy, kteří prováděli stavební práce a akad. malíře Jana Janšu z Brna, který restauroval malby. Vysvěcení obnoveného chrámu se konalo 19. listopadu 1933 za účasti preláta dr. Josefa Kratochvíla z Brna, Msgre Otto Gaubeho a biskupského rady Christiana Honsiga od sv. Jakuba.
Přítomen byl okresní hejtman dr. Bočan a nám. starosty Otmar Oberrenner. Zvláštní poděkování se dostalo faráři P. Vavrečkovi a ing. A Janáčkovi ze stavebního úřadu v Jihlavě.
- pokračování ve středu 25. června -