Do dříve zatravněného a mírně se svažujícího údolíčka táhnoucího se po úbočí vrchu U sv. Antonína začíná dnes pronikat nová zástavba rodinných domků. V 18. století se středem údolí proplétal křišťálově čistý potůček tvořící přirozenou hranici mezi katastry Vyskytné a Nového Rounku. Není jistě bez zajímavosti, že jak kronikář August Siegl, tak tvůrce shora uvedené mapy z roku 1780, zachytil v této lokalitě hned několik dnes už naprosto neznámých pomístních názvů: potůček se nazýval Rieselgraben - Bublající strouha, louce se říkalo Holzwiesen - Dřevěná louka, snad že byla hustě poseta olšinami, a celé údolí neslo název In der obern Loch - V horní díře. Současná katastrální mapa uvádí pomítní název U Kaple. Navíc tady býval nevelký rybník pro napájení dobytka, jehož zlomek hráze je patrný dodnes.
V závěru 19. století se vynořila celá řada badatelů mapujících ve svém okolí křížové kameny a kamenné kříže. Každý dnes ví, o jaké památky jde. Největšími sběrateli, a mnohdy objeviteli, byli na Jihlavsku MUDr. Leopold Fritz (1813 - 1895) a majitel velkostatku v Mirošově Vilém Richlý (1837 - 1904). Díky oběma byl vůbec poprvé lokalisován, popsán a dokonce nakreslen křížový kámen stojící dodnes na hranicích katastru Vyskytné a Ježené. Na jeho čelní straně je reliéf latinského kříže, pod jehož příčným ramenem je na jedné straně vyryt nůž a na druhé patrně ocilka. Na vrcholu zaoblené desky je letopočet 1601. Místní pověst vypráví, že tady řezník z Ježené zavraždil služku, která mu nechtěla být povolná. Vyobrazené symboly tomu napovídají a Trčkův urbář z roku 1554 potvrzuje, že v Ježené byla v té době krčma, k níž obvykle patřilo i řeznictví. Majitel se jmenoval Jan a vedle obou živností obhospodařoval dvě zahrady a louku. Kdo byl vrahem, to už se nedozvíme. Jisté je, že k tragické události na tomto místě došlo. O tom netřeba pochybovat. Je to tady navždy vepsáno do kamene.
Další tragické místo označuje křížový kámen se šipkou. Jeho polohu popsal MUDr. Leopold Fritz v roce 1894 takto: Cesta od fussdorfského mostu do Německé Vyskytné vede křovím, kde se dvě hluboké rokle scházejí. Na vysoké mezi vedlejšího pole stojí kámen 83 cm vysoký a 55 cm široký. Zadní jeho plocha jest jen hrubě otepána, na přední straně vystupuje kříž dosahující všemi rameny až na kraje. Horní tři ramena jsou 20 cm vysoká a 13 cm široká, dolní 36 cm. V pravém dolním poli stojí opeřený šíp bez hrotu, 30 cm dlouhý, pérem dolů.
Půjdete-li někdy po silnici z Rantířova do Vyskytné, dívejte se. V místě, kde se bývalá stará úvozová cesta zatáčí prudce doleva, uvidíte na vrcholku vysoké strmé meze obrysy tohoto křížového kamene. Trčí tady k nebi snad 500 let. Prý připomíná bratrovražedný souboj o nedaleký dvorec. Dost možná jiný mord, neboť tudy procházela stará frekventovaná cesta z Jihlavy do Pelhřimova. Hluboký úvoz byl ideálním místem pro přepadávání kupců nebo pocestných. Kousek nad tímto místem se nacházel středověký dvorec nazývaný Schippenhof, překládaný dnes jako Šípový dvůr, a tak se přímo nabízí dávat ono místo do souvislosti s tragickou událostí, o níž mlčky vypovídá šipka na křížovém kameni. Skutečností je, že na kupní smlouvě z roku 1596 je dvůr uváděn jako „dwur Ssipnowsky“ čili dvůr patřící Šipnovským. Dnes tady stojí jen opuštěný statek a pár chat...
A jsme u cíle našeho putování. Při samém okraji silnice stojí před námi kamenná Boží Muka. Dříve stávala na mezi oddělující malý rybníček od prašné cesty vedoucí vzhůru do kopce ke kostelu svatého Vavřince. Na soklu se nachází reliéf pušky. Pak následuje okosený hranolový pilíř a na něm plná kaplice s letopočtem 1667. Závěr tvořil kovaný dvojramenný křížek, který se ve druhé polovině 20. století kamsi vytratil. Až přišel listopad roku 2008 a nově vykovaná replika křížku zdobí opět tuto neprávem opomíjenou nemovitou kulturní památku. Křížek vykoval umělecký kovář Leopold Habermann z Jihlavy, instalaci provedl Tomáš Vácha z Vyskytné nad Jihlavou a celou záležitost dovedlo do zdárného konce občanské sdružení Zvony 2007 z Vyskytné.
K místu se vztahuje pověst o mládenci, kterého během vojenské služby oklamala jeho milovaná. Porušila slib věrnosti a rozhodla se ke svatbě s jiným mládencem. Náhoda tomu chtěla, že se její nic netušící voják zastavil onoho osudového dne se svým regimentem v nedaleké Jihlavě. Vyžádal si dovolenku, aby mohl navštívit jak rodiče, tak svoji milovanou dívku. Osud tomu chtěl, že se všechno odehrálo právě v den její svatby. Z okna rodného domu voják uviděl svatební průvod jdoucí do kostela. Pln zoufalství a hněvu chopil se pušky a dobře mířenou ranou trefil nevěrnici rovnou do srdce. Co následovalo, nevíme. Kamenný památník mlčí. Věčnou připomínkou této tragické události zůstávají jen Boží Muka a pověst, kterou zaznamenal místní kronikář Augustin Siegl.
Faktem je, že v roce 1675 pobýval ve Vyskytné jistý Veit Strobl. Jeho rod vlastnil statek čp. 8, který se nacházel naproti Božím Mukám. V roce 1695 se vdova Stroblová provdala za Laurenze Salera a společně pak hospodařili na statku dál. Ještě ve 20. století se tady říkávalo U Stroblů, byť už tady po více jak 200 let pobýval a hospodařil rod Salerů. Nelze vyloučit, že nějaká dávná tragédie se na uvedeném gruntě mohla odehrát a na základě lidového podání vznikla pověst o nevěrné nevěstě.
Zcela přesně byla zaznamenána jiná tragická událost, která Vyskytnou otřásla dne 4. listopadu 1613. Tehdy se zdejší sedlák Reichbauer dopustil vraždy své ženy, když předtím navázal poměr s jistou Martou pocházející z Mödlingu, která u něj pracovala jako tkadlena. Za svůj zločin byl odsouzen ke ztrátě hrdla mečem a cizoložnice byla na věčné časy vykázána nejen z Vyskytné, ale z celého území spravovaného královským městem Jihlavou. Podle tehdejšího práva byla nejprve mrskána u pranýře a následně vyhnána za brány města. Vrah byl sťat na popravišti na Galgenbergu. Místo tragédie připomínal křížový kámen v jižní části obce objevený MUDr. Fritzem v roce 1895. Dnes je nezvěstný. Byl na něm vyobrazen latinský kříž, meč, dva nože a jakýsi předmět, snad závaží k tkalcovskému stavu.