V terase při chrámu sv.Jakuba dochoval se nepatrný pozůstatek z kaple sv. Václava s dvěma gotickými okny a malým čtyřhranným střílnovitým okénkem. Kaple vznikla z nadace jihlavského měšťana Řídela z r. 1400 a konány v ní bohoslužby pro český lid a městem vydržován český kazatel, k zničení došlo r. 1646 Švédy.
To stojí za malou prohlídku. A co dál? Uvedená publikace nabízí celou řadu obrázků Jihlavy té doby. Exteriéry i interiéry významných památek. Můžeme si prohlédnout silně zlacenou barokní plastiku sv. Václava stojící v mariánské kapli v kostele sv. Jakuba. Můžeme se zahledět do kaple sv. Václava v kostele u minoritů zbudované někdy v osmdesátých letech 14. století. Tamnímu oltáři dominuje vedle zázračného obrazu Panny Marie Pomocné a kopie pražského Jezulátka také socha sv. Václava. Je umístěna na pravé stěně kaple a je dílem jihlavského sochaře Jaroslava Šlezingera. Autor ji daroval kostelu krátce před zatčeníním STB. Stalo se tak po jednom večerním požehnání, po uzavření kostela. Aktu jsem byl tehdy osobně přítomen a jako kluk, ministrant, jsem jej velmi citlivě prožíval. Nemohu nezmínit ani několik pohledů fotografa do Palackého ulice. V přízemí domu č.5 dva obchody se zanedbanými a papíry polepenými výlohami, nemluvě o omšelé a rozpadající se fasádě. Nejinak tomu bylo i v sousedních domech. S úsměvem hledím na reklamní ceduli hlásající HRAČKY a Provaznictví. dnes je zde prosperující non stop herna, jak také jinak. Nebo umudlané výlohy v ulici Matky Boží či na náměstí v domě č. 35 nebo v domě č. 31, kde vedle renesanční fasády trčena výloha Šicích strojů s jedním zaprášeným plakátem. Ale jedno se mi na tom všem omšelém a nevlídném přece jenom líbilo, všude bydleli lidé. V průvanu vlály záclony a před domy besedovali či postávali staří i mladí. Dnes většina těchto míst září novotou a přehršlí reklam, ale v útrobách hekají kanceláře a banky a kvílí hrací automaty.
Ale pojďme raději na zdravý vzduch. Je svátek sv. Václava. A kde můžeme tohoto patrona naší země ještě zastihnout. Tak třeba při návštěvě kapličky na návsi v Bílém Kameni. Je tam vymalován neznámým malířem při levé straně ilusivního barokního oltáře. S praporcem a se lvem. S českým lvem. To se hned pozná. Leží světci tiše u nohou. Je na ně na oba krásný pohled. A nebo navštivte kapli sv.Jana Nepomuckého v Plandrech. Na tamní Noseckého nástropní malbě objevíme snad všechny naše české zemské patrony včetně sv. Václava. V té knížecí čapce ho nemůžete přehlédnout. A to bude pro dnešní sváteční den všechno.
Venku stále ještě svítí podzimní sluníčko a zedníci čile pracují na komíně kulturního domu. Inu, svátek je svátek. Každý jej světíme jinou prací. Nebo i nic neděláním.